"Vypadá to hezky, hlavně syn bude rád, že už budeme bydlet ve svém," říká jedna z nových nájemnic Nataša Chovancová.
Z jejího původního domu strhla rozvodněná Nisa polovinu. "Museli jsme vyskočit oknem, v keckách a v teplákách. Všechno ostatní tam zůstalo," vzpomíná žena. Voda vystoupala do více než dvou metrů, rozhodnutí statika bylo nemilosrdné - dům musel dolů.
Nataša Chovancová si povodňový domek pochvaluje.
Pro lidi, kteří při loňských srpnových povodních přišli o své domy, postavila radnice v Hrádku čtyři dvojdomky s osmi byty.
Druhou část dvojdomku bude s Natašou Chovancovou obývat její bývalý manžel s druhým synem. Problém to prý nebude. "Oddělené bydlení jsme měli i v našem domě," říká sedmačtyřicetiletá žena.
Domek je postaven z ekologického materiálu vyrobeného z recyklovaných potravinářských obalů TetraPak. Přišel na tři a půl milionu korun.
Lidé budou za bydlení platit nájem
Město na stavbu získalo státní dotaci a její podmínkou bylo i to, že Hrádek musí mít domky ve svém vlastnictví minimálně dvacet let. Noví obyvatelé tak mají domky jen pronajaté a musejí platit nájem. A některým z nich se jeho výše nezamlouvá.
"Nájem je 4 300 korun, k tomu si připočtěte energie a už se to blíží sedmi tisícům. To si myslím, že je dost," uvedla Soňa Nesibová, jejíž rodiče by se měli do domu stěhovat.
Markéta Nesibová se povodňového domku nejspíš vzdá.
Rodina proto ještě zvažuje, že se povodňového domku vzdá ve prospěch dalších zájemců. "Zřejmě to pustíme. Děti nám koupily byt, takže máme kde bydlet," říká Markéta Nesibová.
Podle starosty Hrádku nad Nisou Martina Půty ale lidé za nájem zaplatí jen tři a půl tisíce a za energie zhruba dva tisíce korun.
"Po dvaceti letech si to budou moci odkoupit. Kdyby existovala právní možnost, tak současné zastupitelstvo bylo teď připravené dát jim to darem, ale co bude za dvacet let, to říci nemohu," zmínil Půta.
