Opilci dluží krajské nemocnici statisíce za to, že mohli vystřízlivět na záchytce.

Opilci dluží krajské nemocnici statisíce za to, že mohli vystřízlivět na záchytce. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Od záchytky k soudu. Opilci dluží liberecké nemocnici statisíce

  • 0
Opilci dluží krajské nemocnici v Liberci statisíce za to, že mohli vystřízlivět na záchytce. Pohledávky jsou jen velmi těžko vymahatelné, protože se často týkají cizinců. Ale nejen jich.

Pobyt na záchytce vyjde na 3,5 tisíce korun. Rekordmanem je muž, který od ledna 2013 do března 2017 pobýval na záchytce celkem sedmdesátkrát.

„V současné době dluží už 239 tisíc korun,“ řekl mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.

Čísla jsou výmluvná. Záchytka jen loni vystavila 692 faktur za víc než 2,4 milionů korun. Z toho faktury za víc než 1,8 milionů korun nocležníci záchytky nezaplatili.

Většina dopisů se vrací nemocnici

Postup je vždy stejný. Nemocnice pošle tři upomínky, po třetí předává věc právnímu oddělení a externí právní kanceláři k vymáhání.

„Při upomínání se nám většina dopisů vrací. Důvodem je neznámá adresa, dotyčný nemá zvonek, nepřevezme, odstěhoval se. Někdy se dozvíme, že dotyčný zemřel,“ přiblížil mluvčí.

Poslední instancí je soud, ročně řeší desítky takových žalob. Jen loni liberecký soud řešil 62 žalob za nezaplacený pobyt na záchytce.

Soud rozhoduje ale i spory o jiných neuhrazených platbách nemocnici. Často jde o cizince, kteří nemají pojištění a v nemocnici skončí s úrazem. Těchto žalob řešil loni soud 37.

„Převládají cizinci, protože naši občané jsou vesměs účastni zdravotního pojištění. K národnostnímu složení lze říci, že výrazně převažují občané z bývalého východního bloku. Lidé například ze západní Evropy jsou v naprosté menšině,“ uvedl mluvčí libereckého okresního soudu Petr Hoček.

Dluží i lidé pod vlivem drog

Podle mluvčího nemocnice mají další významnou část nezaplacených pohledávek na svědomí lidé pod vlivem drog, které přiváží státní policie. Pokud je výsledek pozitivní, musí rozbor platit zdrogovaný člověk.

„Některé rozbory jsou velmi drahé, jedná se v případě pervitinu například až o dvacet tisíc korun. Navíc z těchto faktur musí nemocnice odvádět daň z přidané hodnoty,“ zmínil Řičář.

Za loňský rok nemocnice vystavila těmto samoplátcům 234 faktur v celkové hodnotě 869 tisíc korun. Ke konci roku zaplatili jen 481 tisíc.

Podle mluvčího soudu sporů, kdy nemocnice vymáhá od dlužníků platby, za poslední roky přibylo. „Alespoň podle dat našeho systému, před rokem 2012 mnoho těchto žalob nebylo. Spíš se počítaly na jednotky,“ řekl Hoček.

I když nemocnice spory s neplatiči vyhraje, peněz se stejně často nedomůže. Není síla, která by například z cizince dlužnou částku vymohla. Tratí ale stát. U soudu totiž musí osobě s neznámým pobytem stanovit opatrovníka. Pokud je z řad advokátů, může se suma vyšplhat až na 15 tisíc korun.

„Platí to při skutečně vysoké výši žalované částky. Pokud je například předmětem sporu částka tři a půl tisíce korun za záchytku, jsou náklady na opatrovníka z řad advokátů necelé dva tisíce korun,“ dodal Hoček.

Záchytka slouží celému kraji

Protialkoholní záchytná stanice se šesti lůžky ještě donedávna sloužila jen obyvatelům Liberecka, Jablonecka a Turnovska. Od loňského roku končí na záchytce i třeba opilci z Českolipska nebo Jilemnicka. Z odlehlejších částí kraje musí opilé přivážet často strážníci nebo policisté. V určitých dnech, například na konci roku, bývá zcela zaplněná.

„Dá se říci, že na záchytku jezdíme s opilými lidmi zhruba jednou až dvakrát týdně,“ uvedla mluvčí liberecké městské policie Daniela Bušková.

Záchytka funguje od konce roku 2012. Nemocnice musí za zhruba tři čtvrtiny plateb za pobyt na záchytce bojovat. Přesto se existence místa pro bezpečné vystřízlivění opilých lidí vyplácí.

„Mimo jiné kvůli drahým přístrojům, které nám nemůže opilý člověk rozbít. Často agresivní opilí lidé omezovali chod nemocnice, a to až tak, že se náš personál nemohl věnovat své práci. Záchytka tak splnila očekávání, která se na ni kladla,“ doplnil Řičář.