"Chci se s vlastníkem Zámečku bavit o tom, za jakých podmínek by ho bylo možné zachránit. Jsme si vědomi toho, že už je ale v takovém stavu, že by se v podstatě musela postavit jeho kopie," oznámil Beitl.
S Radkem Malinou, jehož firma budovu vlastní, si zatím schůzku nedohodl. "Je v zahraničí, mluvil jsem už ale s jeho právním zástupcem."
Vedení města ujistilo, že na stole stavebního úřadu aktuálně neleží žádná žádost o demoliční výměr. Stav Schlaraffie je ale tak žalostný, že pokud by vlastník o demolici požádal, úřad nemá důvod mu nevyhovět.
"Je třeba si uvědomit, že podobných památek v soukromých rukou, které by si zasloužili rekonstrukci, je hodně. Navíc by měli lidé, kteří se v záchraně Zámečku angažují, jasně přijít s projektem, co tam má být. Rozhodně nechceme ve městě otevírat další galerii," dodal primátor.
Za záchranu domu, které si jako své sídlo v roce 1909 postavili členové pánského recesistického spolku Preciosa Iserina, což byla jablonecké odnož celosvětové organizace Schlaraffia, koluje po Jablonci petice.
V ní její autorka, studentka Tereza Žembová, žádá, aby byl Zámeček zařazen mezi kulturní památky a ministerstvo svůj zamítavý verdikt přehodnotilo. Petici bude nejspíše adresovat novému ministru kultury Danielu Hermanovi.
Autorka petice: Zámeček by měl být vyvlastněn
"Bylo by dobré, kdyby na úředníky zatlačil a donutil je na Schlaraffii změnit názor. Chtěla bych nasbírat aspoň dvacet tisíc podpisů, aby petice měla nějakou váhu," uvedla v rozhovoru pro MF DNES s tím, že by mu v případě prohlášení domu za památku a nečinnosti jejího majitele měl být vyvlastněn.
SchlaraffiaZámeček byl vybudován kolem roku 1909 jako sídlo celosvětového spolku Schlaraffia, který dodnes funguje, byť už ne na českém území, na způsob pánského klubu. V organizaci se scházeli společensky vážení lidé, činnost spolku měla oddychový charakter a mezi zakázaná témata proto patřila politika, náboženství či finance. Činnost spolku zakázali nacisté v roce 1939. Objekt po druhé světové válce patřil například automobilce LIAZ, která zde měla školící středisko. Od devadesátých let chátrá. |
Podle památkářů a některých odborníků má Zámeček velkou cenu zejména tím, že nikde na světě nezbyla po Schlaraffii žádná budova postavená přímo pro účely tohoto spolku.
"Jde o světový unikát a rovněž o symbol bohatství Jablonce na začátku dvacátého století," řekl galerista Jan Strnad, který se Schlaraffií dlouhodobě zabývá a před pěti lety o ní uspořádal v Jablonci ojedinělou výstavu.
Zámeček byl po zakázání spolku nacistickými úřady za druhé světové války využíván vojskem. Po válce tu sídlil Československý svaz mládeže. Později převzal budovu LIAZ.
V devadesátých letech minulého století se v ní vystřídalo několik soukromých vlastníků. V roce 2008 se město se současným majitelem Zámečku dohodlo, že bude začleněn do stavby výrobního a administrativního areálu jeho firmy. Nikdy se však k opravě domu neodhodlal.
