Chátrající Zámeček v Jablonci nad Nisou.

Chátrající Zámeček v Jablonci nad Nisou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Boj o Zámeček trvá. Budu jednat s majitelem, vzkazuje primátor Jablonce

  • 3
Kauza Zámeček v Jablonci nad Nisou nabírá na obrátkách. Poté, co se rozpadající sídlo spolku Schlaraffia nevklínilo mezi kulturní památky a městem koluje petice na jeho záchranu, se do hry vložil magistrát. Primátor Petr Beitl oznámil, že znovu vstoupí do jednání s majitelem domu.

"Chci se s vlastníkem Zámečku bavit o tom, za jakých podmínek by ho bylo možné zachránit. Jsme si vědomi toho, že už je ale v takovém stavu, že by se v podstatě musela postavit jeho kopie," oznámil Beitl.

S Radkem Malinou, jehož firma budovu vlastní, si zatím schůzku nedohodl. "Je v zahraničí, mluvil jsem už ale s jeho právním zástupcem."

Vedení města ujistilo, že na stole stavebního úřadu aktuálně neleží žádná žádost o demoliční výměr. Stav Schlaraffie je ale tak žalostný, že pokud by vlastník o demolici požádal, úřad nemá důvod mu nevyhovět.

"Je třeba si uvědomit, že podobných památek v soukromých rukou, které by si zasloužili rekonstrukci, je hodně. Navíc by měli lidé, kteří se v záchraně Zámečku angažují, jasně přijít s projektem, co tam má být. Rozhodně nechceme ve městě otevírat další galerii," dodal primátor.

Za záchranu domu, které si jako své sídlo v roce 1909 postavili členové pánského recesistického spolku Preciosa Iserina, což byla jablonecké odnož celosvětové organizace Schlaraffia, koluje po Jablonci petice.

V ní její autorka, studentka Tereza Žembová, žádá, aby byl Zámeček zařazen mezi kulturní památky a ministerstvo svůj zamítavý verdikt přehodnotilo. Petici bude nejspíše adresovat novému ministru kultury Danielu Hermanovi.

Autorka petice: Zámeček by měl být vyvlastněn

"Bylo by dobré, kdyby na úředníky zatlačil a donutil je na Schlaraffii změnit názor. Chtěla bych nasbírat aspoň dvacet tisíc podpisů, aby petice měla nějakou váhu," uvedla v rozhovoru pro MF DNES s tím, že by mu v případě prohlášení domu za památku a nečinnosti jejího majitele měl být vyvlastněn.

Schlaraffia

Zámeček byl vybudován kolem roku 1909 jako sídlo celosvětového spolku Schlaraffia, který dodnes funguje, byť už ne na českém území, na způsob pánského klubu. V organizaci se scházeli společensky vážení lidé, činnost spolku měla oddychový charakter a mezi zakázaná témata proto patřila politika, náboženství či finance. Činnost spolku zakázali nacisté v roce 1939. Objekt po druhé světové válce patřil například automobilce LIAZ, která zde měla školící středisko. Od devadesátých let chátrá.

Podle památkářů a některých odborníků má Zámeček velkou cenu zejména tím, že nikde na světě nezbyla po Schlaraffii žádná budova postavená přímo pro účely tohoto spolku.

"Jde o světový unikát a rovněž o symbol bohatství Jablonce na začátku dvacátého století," řekl galerista Jan Strnad, který se Schlaraffií dlouhodobě zabývá a před pěti lety o ní uspořádal v Jablonci ojedinělou výstavu.

Zámeček byl po zakázání spolku nacistickými úřady za druhé světové války využíván vojskem. Po válce tu sídlil Československý svaz mládeže. Později převzal budovu LIAZ.

V devadesátých letech minulého století se v ní vystřídalo několik soukromých vlastníků. V roce 2008 se město se současným majitelem Zámečku dohodlo, že bude začleněn do stavby výrobního a administrativního areálu jeho firmy. Nikdy se však k opravě domu neodhodlal.