Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Zastínění polských skleníků pomohlo, stále ovšem svítí do stran

  5:30aktualizováno  5:30
Se stále kratšími dny se na česko-polské hranici znovu rozsvítily obrovské skleníky na rajčata. Na jaře zářily tak intenzivně, že obtěžovaly obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Problém se tehdy řešil až na vládní úrovni a Poláci slíbili, že skleníky zastíní. Do značné míry to pomohlo.

Svítí zase Mordor? Provokativní otázku položil na Facebooku frýdlantský starosta Dan Ramzer. A doplnil ji výmluvnou fotkou do noci zářících skleníků pro pěstování rajčat u polské elektrárny Turów.

Loni se totiž problém obtěžujícího světelného smogu viditelného za nízké oblačnosti na desítky kilometrů řešil až na nejvyšší vládní úrovni.

Polský majitel po protestech z české i německé strany vybavil desetihektarový skleník speciálními roletami za milion eur. „Pohltí devadesát sedm procent záření,“ prohlásila v září Elizbieta Kalinczuk, výrobní vedoucí firmy Citronex.

Světlo nebude vidět, slíbili Poláci

Majitel Citronexu Artur Toronowski informaci o přípravách na odstínění skleníků zmínil už v létě pro Radio Wroclaw. „Tři procenta světla nebudou pouhým okem viditelná,“ slíbil tehdy Toronowski.

Na dotaz MF DNES, jak funguje stávající zastínění, firma Citronex neodpověděla.

Fotogalerie

„Tak vám nevím, jestli je v Polsku zataženo nebo roztaženo. Vypadá to, že za B je správně,“ hlásal naopak 6. listopadu popisek u fotografie starosty Ramzera.

„Když jsem skleníky z kraje listopadu fotil, stoprocentně je neměli zakryté. Teď už ale zdaleka tak nezáří,“ zhodnotil starosta aktuálně situaci. Světlo nově popsal spíš jako slabou krajku. „Z laického pohledu se stav opravdu o desítky procent zlepšil. Myslím, že teď se dá říci, že splnili, co slíbili.“

Skleníky svítí do stran

Z fotografií MF DNES vyplývá, že světlo už nestoupá masivně k obloze jako dříve. Skleníky ale svítí do stran. Toto světlo se pak částečně zrcadlí v páře ustavičně stoupající z elektrárenských chladicích věží. Byly vidět z Albrechtického kopce, z Liberce už záře vidět není.

„Jsem přesvědčen o tom, že třeba Liberec teď vyzařuje daleko víc. Je to, jako kdybyste chtěl krýt zboku pouliční lampu,“ tvrdí starosta Ramzer.

Také hejtman Martin Půta si myslí, že záře ze začátku listopadu byla způsobena spíš nějakou chybou ve sklenících.

„Na skleníky se dívám každý den, když jedu domů. Poslední dva týdny svítí vždy jen nezastíněné boky. Myslím ale, že tam došlo k významného poklesu světelného smogu. Nulový samozřejmě není, ostatně jako u žádné lidské aktivity, která je v noci osvětlená,“ sdělil hejtman Martin Půta.

Firma do zaclonění investovala milion eur

Kvituje, že se polská firma rozhodla k investici za milion eur, která zakryla střechy. „Situace se zlepšila a nejsem si jistý, jestli je vůle investovat dál,“ doplnil hejtman.

Českou astronomickou společnost chce požádat o měření, které v zimě porovná stav z loňské a letošní sezony. Astronomové loni o světelném smogu z bogatyňských skleníků tvrdili, že září jako stotisícové město. Hlavně se obávali, že světelný smog zničí unikátní Oblast tmavé oblohy v Jizerských horách, která se od roku 2009 rozkládá kolem osady Jizerka.

Tím, že zasahuje na českou i polskou stranu, jde o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Jedná se o jedno z mála míst v republice, kde lze pozorovat oblohu bez rušivých světelných vlivů.

„Vždy večer je přechodové období, které trvá minuty, maximálně desítky minut, než se skleník zatáhne. Dělá se to automaticky po rozsvícení. Patrně právě z této fáze pocházejí i fotky, které se objevily na webu. Je to ale asi nutné zlo, které se dá přežít,“ domnívá se Aleš Majer z České astronomické společnosti.

Skleníků v budoucnu přibude

„Po zatažení rolet je už vyzařování do horní sféry eliminované. Oproti loňsku je to odhadem pětina původního vyzařovacího výkonu. Došlo k výraznému útlumu světla,“ dodal Majer.

Firma na svém webu uvádí, že plochu se skleníky chce rozšířit na třicet a časem až na sto hektarů.

„Doufejme, že se po plánovaném rozšíření budou držet tohoto modelu, který se zatím osvědčil, i když počáteční investice bude asi poměrně veliká,“ míní Aleš Majer, jenž je zároveň předsedou Klubu astronomů Liberecka.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.