Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chytal jsem kosovské Albánce, líčí policista zkušenost z maďarské hranice

  10:32aktualizováno  10:32
Turnovský policista Michal Sinko se vrátil z mise, kdy s padesáti českými policisty pomáhal střežit 48 dní maďarsko-srbskou hranici u města Szeged před migranty. „Osobně jsem zadržel jen lidi, kteří utíkali z ekonomických důvodů. Nikdo z nich neprchal před válkou,“ říká devětadvacetiletý muž.

„Stejně jako maďarští kolegové jsem získal názor, že do Evropy v drtivé většině přicházejí muži v produktivním věku. To malé procento žen a dětí používali jako vějičku pro objektivy médií,“ říká turnovský policista Michal Sinko. | foto: Policie ČR

Schengenskou hranici Sinko hlídal už v době, kdy Maďaři nekontrolovatelnou masu migrantů začali usměrňovat kritizovanými ploty.

„Stejně jako maďarští kolegové jsem získal názor, že do Evropy v drtivé většině přicházejí muži v produktivním věku. To malé procento žen a dětí používali jako vějičku pro objektivy médií,“ říká policista.

Byl už plot na maďarsko - srbské hranici po celé délce hranice?
Ano. Buď se jednalo o ten v médiích hojně ukazovaný pevný plot nebo žiletkový v místech, kde to nedovolili ochranáři. Ten žiletkový byl natažený v několika vrstvách a tvořil takové pyramidy. Hlídky měly na starosti jednotlivé kilometry podél hranic. Hlavním úkolem bylo střežit plot, aby nikdo neprošel. Další hlídky byly rozmístěny ve vnitrozemí a pokrývaly okolní vesnice, pokud se stalo, že se někomu podařilo projít.

Fotogalerie

Jak často se to podařilo?
Přes den pokusy o nelegální průchod hranice téměř nebyly. Skupinky migrantů se o to ale pokoušely prakticky každou noc. Na místo je vodili převaděči. Přestřihli plot, lidi převedli přes hranici, kde je často ukryli.

Co pak následovalo?
Za určenou dobu se měli vydat udaným směrem, kde je mělo například vyzvednout auto, co by je odvezlo dál do vnitrozemí. Mnoho našich kolegů ale našlo migranty, jak čekají na zastávce na autobus směrem do Budapešti. Běžence si pak přebraly specializované hlídky maďarské policie, které je potom převážely k registraci a dál s nimi pracovaly.

Byli běženci při zadržení agresivní?
Já jsem se s agresivitou nesetkal. Většinou se jen snažili utíkat. Když viděli, že to nemá smysl, tak se vzdali a zadrželi jsme je. Dopustili se trestného činu ilegálního překročení hranice.

Kolik lidí vaše hlídka zadržela?
Sedm. Všechno to byli kosovští Albánci. Pro ty ani jiná cesta než přes ploty nebyla. Věděli, že by se nedostali přes oficiální kontrolní stanoviště, kde na ně čekali imigrační úředníci a zahájili by s nimi řízení. Neválčí se u nich a nic jim nehrozí. Jen chtěli do Německa.

Uvědomují si ti lidé, že se dopouštějí trestného činu?
Určitě. Už jen proto, že Maďaři měli na plotech rozmístěné cedule, kde psali v arabštině, angličtině i maďarštině, že překročení hranice je nelegální a že uprchlíci mají navštívit kontrolní stanoviště.

Hodně se píše o tom, že většina uprchlíků se chce dostat do Evropy z ekonomických důvodů. Jaký na to máte názor?
S tím souhlasím. Člověku, který utíká před válkou a jde mu o život, by podle mě měla stačit první bezpečná země, do které se dostane. Ať je to Řecko nebo Turecko. Ale ti lidé chtěli do Německa. Pokud by mi šlo o život, nepůjde mi o konkrétní zemi.

Údajně také přichází relativně málo žen a dětí a jde vesměs o muže v produktivním věku. Je to i vaše zkušenost?
Z těch sedmi zadržených lidí bylo pět mužů v produktivním věku okolo třiceti let, pak tam byla žena a dítě. Ptal jsem se na to i maďarských policistů. V době, kdy přes Maďarsko chodily tisíce lidí denně, protože plot ještě nestál, jednalo se o skupiny třeba tří set nebo pěti set lidí. S sebou měli hrstku žen s dětmi a šly vepředu. Migranti totiž věděli, že dorazí na hranice, kde budou čekat novináři s objektivy fotoaparátů a kamer. Prý zhruba devadesát procent těch lidí byli muži. Ale vím to jen z doslechu od policistů, co zažili největší vlny.

Měli tehdy maďarští policisté šanci ten dav lidí, který se nekontrolovatelně rozprchl po Evropě nějak usměrnit nebo evidovat? Už loni v srpnu se hovořilo o tom, že přes Maďarsko přešlo 150 tisíc lidí.
Maďarští kolegové mi říkali, že v té době neměli absolutně šanci. Snažili se jen chránit majetek lidí, kteří na maďarské straně bydleli. Lidem tam běženci způsobovali škody. Ať už schválně nebo tou masou, co prošla. Zůstávaly po nich například v lepším případě podupaná, v horším vypleněná pole.

Vládnete maďarštinou, jak se na vás tvářili místní obyvatelé?
To bylo asi nejpříjemnější na celé misi. S lidmi jsem mluvil na tržišti nebo v obchodě a opravdu byli vděční. Neskrývali radost, když zjistili, že jsme čeští policisté. Velmi oceňovali, že se jim země Visegrádské čtyřky snaží pomoci a nenechaly je v té těžké situaci. Říkali nám to i maďarští policisté. Situace na hranicích se jim stabilizovala.

Z jakých útvarů pocházeli čeští policisté, kteří s vámi na misi odjeli?
Byli jsme namícháni z téměř všech složek policie. Byli tam kolegové z cizinecké policie, z pohotovostní motorizované jednotky nebo z dopravní policie. Na začátku se pořádně nevědělo, do čeho jedeme. Šlo o to, aby spektrum lidí a jejich zkušeností bylo co nejširší. Byli jsme vždy ve tří až čtyřčlenných hlídkách. Každé hlídce velel maďarský policista.

Píše se o tom, že u některých běženců objevili policisté v mobilech videa s vraždami nebo vlajkami Islámského státu. Byl jste toho také svědkem?
Naše hlídka ne. Zadržení kosovští Albánci ani nebyli ve válečné zóně. Důkazy pro to nemám, nicméně maďarští kolegové mi říkali, že odchytili hodně lidí prchajících ze Sýrie nebo z Iráku, u nichž v rámci prohlídky v mobilech nacházeli různé fotografie. Tvrdili to všichni maďarští kolegové, kteří s běženci přišli do styku. Na záběrech prý ti lidé pózovali s kalašnikovy, byli tam i s vlajkami Islámského státu.

Co se pak s takovým člověkem stalo?
Maďarští kolegové tyhle informace předávali dál svým složkám. Nevím, jestli maďarské kriminální policii nebo tajné službě. S informacemi se ale dál pracovalo.

Bojí se lidé v Evropě oprávněně toho, že se s přílivem migrantů dostávají do Evropy lidé, co chtějí škodit?
Je to jen můj názor. Pokud by ale chtěli dejme tomu teroristé vyslat své lidi do Evropy, aby tam škodili, tak se jim to podaří. Důkladně prověřit všechny ty příchozí je nanejvýš obtížné.

Myslíte, že s teplejším počasím zase proud migrantů zesílí?
Domnívám se, že ano. Díky tomu, že Maďaři postavili plot, tak se ta vlna jen přesune z maďarských hranic jinam. Je už jedno, jestli půjdou suchou cestou z Turecka přes Bulharsko a Rumunsko do Maďarska nebo jinudy. Nápor se znovu vrátí.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mamutí důl v polském Turówě leží jen kousek od českých hranic.
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích, bojí se starostové o vodu

Poláci se připravují na rozšíření hnědouhelného dolu Turów. Přestože město Bogatynia teprve pracuje na změně územního plánu, podle starostů českých obcí, které...  celý článek

Hlavní vjezd do areálu jablonecké nemocnice se závorami.
V jablonecké nemocnici se parkuje jinak. Vjezdy do ní hlídají závory

Vjezd do areálu jablonecké nemocnice stráží závory. Ty jsou součástí nového parkovacího systému. Nemocnice tím chce vyřešit potíže s nedostatkem parkovacích...  celý článek

Martina Rosenbergová
Bývalá primátorka Liberce opustila ČSSD, ve volbách povede ODA

Tři roky zastávala post primátorky Liberce za ČSSD, v loňském roce se však se sociální demokracií rozhádala. Nyní Martina Rosenbergová po jedenácti letech...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.