Kuna lesní se zamotala do brankové sítě, a to tak důkladně, že ochránci ji museli vystříhat. | foto: Archa

Kuna v síti i had s klackem v hlavě. Za 10 let pomohli tisíci zvířatům

  • 0
Kunu zamotanou do sítě fotbalové branky, užovku se zapíchnutým klackem v hlavě nebo malého srnce uvízlého v ohradě pro dobytek. Do Archy, centra pro zvířata v nouzi, se v loňském roce dostal rekordní počet zraněných či nalezených živočichů.

Loni jich tady přijali téměř jedenáct set. „Nejpočetnějšími klienty byli jako již tradičně netopýři - těch bylo během roku pochytáno 439. Z toho jednadevadesát procent se jich zase vrátilo zpátky do přírody,“ uvedla Ivana Hancvenclová, pracovnice centra. Netopýry většinou odchytnou pracovníci Archy, když zalétnou do budovy.

Ostatní zvířata, většinou osiřelá nebo zraněná, přinášejí do centra lidé, kteří je našli v blízkosti domů, v lese či na louce. Tak tomu bylo například u káněte. Apatického dravce si všiml muž z Višňové, který jej zahlédl, jak sedí schlíple u potoka, a bylo jasné, že mu není dobře.

„Káně bylo velmi slabé, ještě dva týdny poté, co jsme jej k nám přijali, jen leželo a zobákem se opíralo o dno klece. Pravděpodobně jej někdo otrávil,“ popsala. Ošetřovatelé proto nasadili léčbu, káně dokonce napojili i na kapačku.

Asi po měsíci jej mohli přesunout do velké rozlétávací voliéry. „Většinu ptáků vypouštíme z voliéry jednoduše tak, že jim jen otevřeme dvířka a necháme, ať si vyletí, kdy budou chtít. Obvykle to pochopí hned, některým to trvá dva až tři dny. Ale tomuhle káněti se od nás nechtělo. Lákali jsme ho ven na potravu, jenže on si pro krmení vždy vyletěl ven a pak se zase vrátil zpátky na bidlo,“ upozornila ochránkyně.

Dravec nakonec opustil voliéru až po rekordních deseti dnech. Zato užovka obojková, kterou přivezl do Archy zachránce z Jablonce nad Nisou, u ošetřovatelů zůstala.

„V přírodě zřejmě narazila na nějakého statečného hlupáka, protože měla v hlavě zaražený klacek,“ přiblížila Hancvenclová. Had kvůli tomu oslepl na jedno oko a veterinář mu musel odstranit část horní čelisti. A protože s takovým handicapem by nebyl schopný v přírodě přežít, nechali si ho v centru. Bohužel před pár dny užovka uhynula.

Do Archy se dostala i tři mláďata plcha velkého. Pro ošetřovatele to byla menší premiéra, plchy totiž nikdy předtím neodchovávali. Koncem srpna loňského roku je k nim přivezli lidé až z jižní Moravy poté, co jejich matku našli mrtvou. Tři sourozenci byli ještě slepí.

„Moc naděje jsme jim nedávali, protože velmi špatně pili. Museli jsme být hodně trpěliví a nakonec jsme byli úspěšní a hlodavce se nám podařilo zachránit,“ dodala vedoucí.

A protože většina mláďat plchů v přírodě nepřežije první zimu, skončili sourozenci v Zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou, která se chovu plchů věnuje.

Příběhů se šťastným koncem má Archa dostatek. Skončila tak i záchrana kuny lesní. U domu v Karlinkách se zamotala do brankové sítě, a to tak důkladně, že ji ochránci museli vystříhat. A podobný osud potkal i srnce, kterého objevil kolemjdoucí na louce.

Za parůžky se chytil do látkového pruhu, který označuje ohradu pro dobytek. „Bez lidské pomoci by se nevysvobodil a vysílením by uhynul. Po kratším, ale fyzicky náročném zápase jsme jej nakonec vyprostili a zvíře odběhlo na svobodu,“ uzavřela vedoucí záchranné stanice.