U nápadu nezůstalo. Pozemek ve vsi o velikosti tří čtvrtin fotbalového hřiště slouží od října k pohřbívání domácích zvířat.
„Byla to pro nás investice asi 2,5 milionu korun. Pozemek, který byl dříve polem, se musel vyjmout ze zemědělského půdního fondu, postavily se toalety a místnost pro správce,“ informuje Petr Svárovský.
Největší problém byl při shánění „zvířecího hrobníka“, který by kopal jámy pro uložení ostatků. Přestože hned naproti zvířecímu hřbitovu je hřbitov lidský, tamní hrobník tuto práci odmítl.
„Nakonec jsme hrobníka našli, ale dost nás to zbrzdilo. Bez něj by to nešlo,“ dodává starosta.
Pohřeb velkého psa vyjde na deset tisíc
Hřbitov umožní pohřbít až 1 200 zvířat, je tu i vsypová loučka na popel. Provoz hřbitova se řídí přísnými pravidly, tělo musí být například pohřbeno minimálně 80 centimetrů v zemi kvůli zákonu o pohřebnictví a délce tlecí doby.
Ta činí 10 let, což je i doba, na jakou dostává majitel hrobové místo do nájmu. Pokud chce i poté hrob zachovat, musí nájem prodloužit, což je obdobný postup, jako na lidských hřbitovech.
Pohřeb velkého psa vyjde průměrně na 10 tisíc korun, u menších plemen méně.
„Nechceme, aby tam byly klasické náhrobky, proto se nakoupily trny do země, na které přijde dřevěný hranol s vrchní zešikmenou hranou, na které bude skleněná destička s vyrytým jménem zvířete,“ popisuje starosta.
O hřbitov se stará českolipská firma Memory Crystal, která ve městě nedávno zahájila provoz zvířecího krematoria. Možnost uložení zvířecího těla do země je jen jakousi nadstavbou těm, kteří si nepřejí kremaci.
„Krematoria i hřbitovy pro zvířata jsou v Česku pořád ještě novinkou, kterou mnozí lidé nepřijali. Třeba ve Svoru a Sosnové jsme se potkali s nepochopením. Teprve Česká Lípa se stala městem, kde proti nám nevystoupil ani jeden člověk a místní veterináři službu uvítali,“ prohlásil majitel a duchovní otec krematoria Dalibor Novák.
Službu již využilo 23 lidí
Za první měsíc a půl provozu krematoria využilo jeho služby 23 lidí. Tak velký zájem majitel nečekal. Mezi spálenými psy byly například čivavy, ale i velcí kavkazští ovčáci. Svého čtyřnohého přítele Archieho zde odevzdal plamenům i Jiří Červášek z Rumburku.
„Máme chovnou stanici beauceronů, takže jsem byl i u Archieho porodu i při jeho smrti. Strávil se mnou 13 let, takže jsem ani neuvažoval o tom, že bych ho dal do kafilerie. Když s někým žijete tak dlouho bok po boku, přiroste vám k srdci víc, než někteří lidé,“ svěřuje se pejskař.
„Byli u nás klienti z Liberecka, Královéhradecka, Ústecka a Středních Čech. Potvrzuje se, že tato služba je potřebná,“ dodává obchodní ředitel zvířecího krematoria Lukáš Illek.
