Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vratislavická kyselka slaví 120 let. Její areál však žalostně chátrá

  12:39aktualizováno  12:39
Vratislavická kyselka. Kdysi vyhlášená značka, dnes spíš připomínka dávno zašlých skvělých časů. V těchto dnech je tomu rovných sto dvacet let od doby, kdy úřady povolily využívat ve Vratislavicích místní pramen a zřídit lázně.

Zchátralý areál Vratislavické kyselky. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na areál továrny, který je v současnosti žalostně zchátralý, není zrovna veselý pohled. "S Kyselkou se teď nic neděje a moc mě to mrzí. A je to škoda. Svého času se přitom prodávala po celé zemi, dokonce ji i vyváželi. Prameny tam pořád jsou, i ochranné pásmo vody se drží," říká starosta Vratislavic Aleš Preisler.

"Ale jinak je tam mrtvo. Akorát když jezdím večer kolem, vidím, že se tam, nejspíš ve vrátnici, svítí."

Fotogalerie

Nejvíc utrpěla Kyselka v uplynulé dekádě. Majitelé se střídali, šla od dražby ke dražbě, chvílemi fungovala, ale většinu času linky spíš stály. Až před dvěma lety se objevil nový a zatím poslední majitel. Je jím místní podnikatel z Liberecka, který si ovšem nepřeje vystupovat osobně.

Sliboval rekonstrukci areálu a do sedmi let fungující stáčírnu, lázeňskou kolonádu, dále wellness a hotelové služby. Jak to vypadá nyní?

"Vzhledem ke složitosti projektu nabíráme zhruba dvouleté zpoždění oproti původnímu plánu," říká Stanislav Brukner mladší, který majitele zastupuje.

Na plánech se nic nemění, dušuje se vlastník

Ujišťuje však, že na plánech se nic nemění. "Plány s Kyselkou zůstávají stále stejné: obnova stáčírny minerální vody, rekonstrukce zámečku do původní podoby z roku 1910 a ve třetí etapě vznik parků s původní lázeňskou budovou," prohlásil.

"Podle projektu tu mají kromě stáčírny být restaurace, wellness služby, park, dětské hřiště a původní lázeňská budova, která bude sloužit k ubytování."

Náklady má v plánu částečně pokrýt sám majitel. "Hlavní finanční zdroje jsou od soukromých investorů včetně majitele a není vyloučena žádost o dotace z Evropské unie nebo podobných zdrojů," informoval Brukner.

Historie Kyselky se začala psát na počátku šedesátých let devatenáctého století, kdy jistý místní obyvatel, takto majitel bělírny, vykopal studnu. Voda v ní měla typickou nakyslou chuť.

Dvanáct stupňů teplá minerální voda

V prameni byly nalezeny chemickou analýzou uhličitan hořečnatý a oxid železitý a byla nasycena oxidem uhličitým. Profesoři Weisskopf a Jaksch provedli v těch letech dvakrát po sobě chemickou analýzu pramene a napsali dobrozdání, která Vratislavickou kyselku vychvalovala jako znamenitou, dvanáct stupňů teplou minerální vodu.

Majitel bělírny si založil u pramene malé lázně, které však v roce 1888 vyhořely. O pět let později založilo jedenáct zdejších občanů společnost, ve které samozřejmě nemohl chybět ani textilní továrník Ginzkey, a požádali pražské místodržitelství o povolení k využívání pramene a zřízení lázní.

"Povolení obdrželi a navíc získali i svolení, aby se jejich voda mohla nazývat pramenem Rudolfovým. Podle korunního prince, který nedlouho před tím navštívil Liberecko," napsal v publikaci o Vratislavicích Marek Řeháček.

V roce 1894 místní získali již zmíněné povolení pramenů využívat. Vyrostl tu celý lázeňský komplex s restaurací, parkem a vodotryskem. Kromě ubytovacích a provozních prostor se tu nacházely dokonce i rašelinové a parní koupele. Jenže pak se stal ředitelem bývalý šéf Františkových Lázní a nesmyslnými úpravami pramen zkalil.

Weberovka v zelených lahvích

Až po první světové válce, kdy se stal majitelem vřídla podnikatel Weber, se začalo znovu dařit. Lázně sice byly zrušeny, ale prameny se podařilo zachránit a vyčistit.

Kyselka se pod názvem Weberovka prodávala v zelených lahvích, které lze dodnes tu a tam ještě objevit v zapadlých koutech na půdách starých domů.

Po znárodnění byl provoz stáčírny převzat firmou Středočeská zřídla, která držela tradici prodeje minerálky, ale do obnovy objektů neinvestovala. Postupně byla většina objektů, které pamatovaly ještě lázeňský provoz, zbourány. Nakonec musela být odstraněna i ozdobná věžička na hlavní správní budově.

Po roce 1989 byla založena společnost Vratislavická kyselka, která na pozemku provedla dva nové vrty pro zvýšení zásobování stáčírny minerální vodou. Kromě toho nechala postavit kopii zbourané věžičky na správní budově.

Minerální voda se v ní stáčela až do roku 2004, kdy tehdejší majitel odešel a rozjel se kolotoč střídajících se majitelů a dražeb. Ten se nyní zastavil. Co bude dál, to se teprve ukáže.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lukáš Jašek, Jan Stránský a Adam Dlouhý se radují z gólu Liberce.
Vydřené tři body. Liberec udolal Vítkovice v přesilovkách

Hokejisté Liberce potvrdili, že i když se jim zatím letos moc nedaří, na domácím ledě jsou takřka neporazitelní. Ve nedělním utkání 13. extraligového kola...  celý článek

Nejvíce zaujal porotce nápad studia Sial architekti a inženýři, a to i přesto,...
Architekti svůj návrh zlevnili, pavilon nemocnice postaví podle nich

Jejich návrh byl před půl rokem nejlepší v architektonické soutěži a i když byl o tři sta milionů dražší, nakonec se podle nich nový pavilon liberecké...  celý článek

V Liberci už loni vykvetlo na 568 metrů cibulovin. Některé vyrašily třeba v...
Ulice Liberce rozzáří záhony narcisů a tulipánů, Jablonec ošetří stromy

Tržní náměstí, park v Budyšínské ulici, okolí ulice Na Rybníčku a za kulturním domem. Tato a další místa v Liberci mají být barevnější. Radnice tady totiž...  celý článek

Škoda Octavia 1.8 TSI 2009...
Škoda Octavia 1.8 TSI 2009...

r.v. 2009, naj. 105 044 km, benzín
207 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.