„Běž domů, Ivane,“ řekl jako první okupantům v květnu 1990 Turnov

  12:30aktualizováno  12:30
Před 25 lety opustila Turnov jako vůbec první město v Československu sovětská posádka. Podařilo se to i díky odvaze místních osobností.

Pohled, který se naskytl lidem, když poprvé od roku 1969 vstoupili na raketovou základnu Vesecko u Turnova, kde Sověti skladovali 12 odpalovacích zařízení pro rakety Scud. Zbyl po nich jenom šrot a to, co nešlo odvézt. | foto: archiv J. Kunetky

Srdce Českého ráje ještě zjara roku 1990 tlouklo v rytmu častušky. Turnov jako posádkové město nedobrovolně hostil odhadem asi pět tisíc sovětských okupantů.

Celý měsíc předtím, než ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu podepsali smlouvu o odchodu sovětských vojsk z našeho území, už Turnovští nezvané hosty poroučeli domů. 28. května 1990 pak bylo město bez sovětské posádky. Jako první v zemi.

Fotogalerie

„Prvního června měl do Turnova přijet čerstvý prezident Havel. Chtěli jsme, aby ho vítalo již naprosto svobodné a od Sovětů vyčištěné město, takže padl datum 28. května, kdy už tu žádný nesměl být,“ vysvětluje důvody, proč započali demilitarizaci Turnova na vlastní pěst hlavní aktér odsunu Rusů Josef Kunetka.

Požadavek k odchodu vojenské posádky zformuloval první polistopadový starosta Turnova Václav Šolc na obří demonstraci na náměstí 29. ledna, kam přišly tři tisíce lidí. Dav jej podpořil a pak se společně vydali předat rezoluci sovětskému velení v kasárnách.

„Přiznávám, bál jsem se. Co kdyby někoho z Rusů napadlo proti průvodu vystoupit? Byla to ohromná masa lidí. Rusové nezaútočili, byli si vědomi svého postavení. Zcela neočekávaně otevřeli vrata, v nich stála kapela a začali nám hrát,“ vzpomíná dnes sedmaosmdesátiletý Václav Šolc.

Dohoda byla podepsána oficiálně o měsíc později

Měsíc na to podepsal Sovětský svaz a Československo dohodu, kde byl odsun již oficiálně potvrzen. Vyhnat Rusy z města, kde se přes dvacet let zabydlovali, nebylo snadné.

Kromě obřích kasáren se usadili na Vesecku, kde parkovali raketovou techniku, také v budově starého kina, sloužící jim jako posádkový klub, v dnešním hotelu Karel IV., kde sídlilo jejich velení. Dále tu měli svoji školu nebo dokonce dvanáctipodlažní panelák pro rodiny a manželky důstojníků.

„S důstojníky byla dobrá řeč, byli s odchodem smířeni. Byl tam ale jeden, kterému jsme prý v srpnu 68 zastřelili v Praze bratra, toho jsem se bál. Ptal jsem se ho, co tu dělal, jestli přijel tankem na výlet? Strach jsem měl taky z kágébáků, těch tu bylo asi 150. Nebydleli v kasárnách, ale normálně v městských bytech. Neměli sice české občanství, mluvili však česky,“ vybavuje si Josef Kunetka.

Konečné rozloučení s ruskou posádkou vyvrcholilo kuriozně. Představitelé města se sešli s posledním ešalonem Sovětů na nádvoří kasáren, kde byla vojenská přehlídka a nezbytné proslovy.

Starosta Václav Šolc četl český text, který jeden z Rusů překládal. „Chvíli jsem poslouchal a pak mi došlo, že oni překládají něco úplně jiného! Tak jsem se slova chopil sám a vytáhl papír s foneticky přepsaným proslovem do ruštiny, kde jsem jim chtěl říct, že už tu nejsou vítáni a že přijet smějí jen jako turisté. To už ale nechtěli slyšet a setkání překotně ukončili,“ líčí Kunetka.

Turnov vítal Havla

Když pár dnů na to vítal Václava Havla celý Turnov, bylo město bez jediného sovětského vojáka. Turnovská 185. raketová brigáda byla odsunuta do Turkmenistánu, kde neměla žádné zázemí. I to bylo pro tehdejší aktéry jejího odsunu jistou satisfakcí.

„Vždyť u nás se měli jako na západě. Sám pamatuji, jak před odjezdem skupovali třeba boty, protože peníze jim v Turkménii k ničemu nebyly, tam se nedalo nic koupit,“ podotýká Václav Šolc.

Sám zažil během odchodu Rusů jisté déja vu. Jako chlapec byl svědkem příchodu i odchodu Němců, později se historie opakovala v případě Rusů. „To mi dalo jistou zkušenost a snad i odvahu ve všem počínání,“ dodal.

Opuštění Turnova Sověty však okamžitý obrat k lepšímu neznamenalo. Všechny silnice byly rozbité od projíždějící raketové techniky, město zdědilo vybydlená kasárna, sovětský panelák musela radnice nakonec odstřelit.

Dědictvím okupantů se stalo i Vesecko, které připomínalo záběry z postapokalyptického filmu. Všude rozbitá vojenská technika, tisíce pneumatik a půda zamořená ropnými látkami.

Pár let na to se Vesecko změnilo na příjemný lesík, což dodnes vrtá hlavou turnovskému žurnalistovi Milanu Brunclíkovi, který celou anabázi demilitarizace Turnova zachytil na filmový pás.

„Podezřelé proměny turnovské základny v nevinnou krajinu s březovými hájky jako ve hrách Čechova ve mně evokují neodbytné podezření, že opuštěné strategické území Sovětů je udržováno pro případ, že by se jejich pohrobci chtěli u nás v Českém ráji zase velmocensky roztahovat,“ myslí si novinář. A co víc, turnovská kronika z normalizačních let se ztratila. „Prostě se tu čistí minulost, zřejmě dekonspirační pro domácí přisluhovače okupantů,“ dodává Brunclík.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Další z rubriky

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

Na Tanvaldském Špičáku mají tichá sněžná děla a rovnější parkoviště

V příští zimní sezoně využijí lyžaři ve skiareálu Tanvaldský Špičák další...

Čtyři nejmodernější sněžná děla přibyla ve skiareálu Tanvaldský Špičák v Jizerských horách. „Nová sněžná děla nám...

Ekologové chtějí omezit noční výjezdy rolby, její hluk ohrožuje tetřívka

Tetřívek obecný je jako krkonošský Cimrman. Nikdo ho neviděl a přece toká.

V Jizerských horách dramaticky ubývá kriticky ohroženého tetřívka obecného. Ekologové chtějí proto omezit zejména noční...

Najdete na iDNES.cz