První písemné zprávy z roku 1539
Jizerku tvořily necelé čtyři desítky chalup, rozhozených na volném prostranství, často i půl roku zavátých sněhem. Je uprostřed lesů, daleko od ruchu měst a velkých silnic... Ač se již v roce 1539 píše o této osadě, že její obyvatelé loví ptáky a ryby, suší seno a pálí milíře, silnice do ní se začala stavět až v roce 1911. Do té doby se sem lidé mohli dostat jen pěšky či na hřbetě koně.
Návštěvníci to tedy měli těžké. Majitelé kočárů s koňmi se ničím nedali zlákat k cestě. Oponovali tím, že jízdou na Jizerku riskují vážné poškození kočáru nebo zranění zvířat. A tak museli návštěvníci od vlaku (jezdí od roku 1902) z Kořenova po svých.
To sice můžete i vy, ale dnes tu je k dispozici slušná asfaltová silnice a na horním okraji Jizerky, přímo pod horou Bukovcem je velké parkoviště.
Po stezce okolo Jizerky
Ochránci přírody tu pamatují na zvídavé návštěvníky a roku 1971 zřídili naučnou stezku, která obejde a ukáže všechna zajímavá místa a věci. Vysvětlení k nim najdeme na tabulích.
Stezka začíná přechodem Bukovce (999 m.n.m.), jednoho z našich nejvyšších čedičových vrchů. Pak nás provede středem osady okolo restaurace Pyramida, základů staré sklárny z roku 1828, kterou dal postavit "sklářský král severu Riedel".
Naproti stojí zrenovovaný a jako hotel upravený Panský dům a za ním u cesty sklárna z roku 1866. Pracovala do roku 1911, nyní je v ní restaurace. Dojdeme k potoku Jizerce a podél něj k ústí Safírového potůčku. V okolních vysokých náplavech se těžily safíry a jiné drahokamy. Další cesta nás vede k rašeliništi Jizerky. Po haťovém chodníku se dostaneme až k jeho volnému povrchu.
Zpáteční cesta vede po silničce okolo "Hnojového domu" - chalupy cestovatele a horolezce Gustava Ginzela zpět okolo Panského domu a Pyramidy. Odtud je možno odbočit k místnímu muzeu, otevřenému v letním období o víkendech.
