Absolutní král, nazývají ho pořadatelé Jizerky. U něj nejde o časy, ale o výdrž. Je jedinečný, nikdo jiný nedokázal stát na startu všech dosavadních třiačtyřiceti ročníků.
Ten první se jel v lednu 1968. "Startovalo nás padesát jedna," vzpomněl si Míka. Přihlášen byl pak i na ty, které se pro nedostatek sněhu nakonec neuskutečnily (1988, 1990, 1998 a 2007).
"Nezapomenutelný je samozřejmě první start," říkal. "Byl to první můj závod na běžkách na tak velkou vzdálenost. Předtím jsem jel maximálně patnáctku. Jsem lyžař samouk."
Míka bude v Bedřichově startovat i 9. ledna. O co nejlepší umístění se bude rvát s dalšími 3999 závodníky na hlavní trati.
"Forma zatím nic moc," přiznal 69letý nezmar. "Třeba ale ještě přijde. Objem byl dobrý, na kole, koloběžce i kolečkových lyžích. Jenže podzimní příprava nebyla taková, jako jindy. Měl jsem kašel, k tomu úraz."
Ze stejného důvodu - úrazu - byl jednou jedinkrát ohrožen jeho start. V roce 1983 si při silvestrovském veselí pochroumal vazy v koleni, v nemocnici mu dali nohu do sádry.
"V té době se startovalo poslední lednovou neděli," připomněl. "V pondělí týden před startem jsem si nechal sundat sádru, v sobotu to zkusil na lyžích a v neděli stál na startu."
Při první účasti byl v cíli za 3:57,53 hodiny. "Zlepšovat jsem se začal až po roce 1980, kdy bylo více času na trénink," vyprávěl.
Nejlepší výkon zajel ve 22. ročníku v roce 1989 - 2:48,11 hodiny. Ve 47 letech.
"Každý rok se snažím být lepší než ten předešlý, ale s přibývajícím věkem se mi to už nedaří," přiznal. "Mým cílem je pokaždé čas pod 3 hodiny a 20 min. Co letos? To se nedá odhadnout, můžete jet dobře, ale bude blbý sníh a to udělá třeba čtvrthodinu."
Krásné by bylo zakulatit počet účastí na padesátku.
"Jen si spočítejte, kolik by mi bylo," povídal jizerský matador. "Já uvažuju rok od roku, určitě chci jet za rok 45. ročník. Ten závod mě pořád motivuje, mám důvod se celý rok hýbat."
