Původně mělo nad hrádeckými osadami Uhelná a Václavice stát 16 vrtulí, nakonec jich bude o tři méně.
"Vzali jsme v potaz připomínky obcí a vše podrobili důkladné analýze. Teď musíme projít stavebním řízením. Pokud vše dobře dopadne, mohli bychom elektrárny začít stavět na jaře, létě příštího roku. Další rok bychom stavby měli dokončit," uvádí Jan Červeň, jednatel společnosti Eco Energy Hrádek, která elektrárny postaví.
Elektrárny na polských hranicích mají svým výkonem pokrýt spotřebu devíti až třinácti tisíc domácností. O ceně celého projektu firma mlčí, ale v minulosti se hovořilo o částkách dosahujících miliardy korun.
Pro malé město jsou elektrárny přínosem. "Máme smlouvu s Eco Energy, že získáme jednu z věží. Zisky z ní, které by se měly pohybovat v milionech korun, můžeme investovat například do opravy chodníků či kanalizace v osadách," říká starosta Hrádku Martin Půta. Část peněz pak půjde do rozvoje města.
Projekt ještě neprošel stavebním řízením, stále k němu může vznést kdokoliv připomínky.
V sousedním Polsku se desítky vrtulí dávno točí
V Česku je tak velký projekt zatím stále výjimkou. Například v Jihomoravském kraji se kvůli protestům zablokovala výstavba pěti větrných elektráren u obce Rešice nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. (O projektu u Dukovan čtěte ZDE.)
"Už před lety jsme v osadách dělali anketu, zda lidé s výstavbou elektráren souhlasí. Byly nějaké připomínky, ale nakonec něco málo přes polovinu lidí projekt odsouhlasilo. Poté jsme změnili územní plán," popisuje Půta.
Podle něj mělo připomínky například polské ministerstvo životního prostředí. Po vypracování hlukové studie ale protesty utichly.
Na polské straně hranic se již desítky větrníků nacházejí v okolí německé Žitavy a Görlitzu, další mají vyrůst v Polsku v okolí města Bogatynia. Obecní kasu plní elektrárny na vítr již několik let třeba v Jindřichovicích pod Smrkem. Obec má z vrtulí čistý zisk asi milion korun ročně.