"Prohlašujeme to za nejlépe prozkoumanou kostru v České republice. Na výzkumu se podílelo až patnáct specialistů, z nichž je každý špičkou ve svém oboru," říká archeolog Petr Brestovanský.
Hrádecký vampýrKostru archeologové našli 3. března 2010 v Kostelní ulici pouhých dvacet centimetrů pod povrchem. Její obličej směřoval k zemi a v ruce měla pět pražských grošů Jana Lucemburského z let 1310 až 1330. Podle jedné z teorií mohlo jít o člověka, kterého jeho současníci považovali za upíra a v poloze na břiše ho pochovali proto, aby nemohl vstát z hrobu. Podobné doklady takzvaného vampyrismu archeologové čas od času nacházejí. Podle jiné teorie muž spáchal sebevraždu a nesměl tak být pochován v posvěcené půdě. Podle další mohlo jít také o zločince nebo postiženého, který byl společností odmítnutý. |
Mimořádně detailní průzkum kostry trval rok a přišel na čtvrt milionu korun.
Například společnost Forenzní DNA servis prozkoumala celý genetický řetězec vampýra a zjistila původ jeho předků po otcovské i mateřské linii. Mimo jiné odhalila, že muž na území Hrádku přišel z dnešního severního Řecka nebo Albánie.
Genetici také analyzovali dvanáct vzorků žijících Hrádečanů a hledali jeho potomky.
"Nikdo ze zkoumaných lidí nebyl potomkem tohoto muže. Byl to také příliš malý vzorek populace. Vzorky by se musely odebírat i za hranicemi v Německu. Tohle ale byla jen nepatrná část výzkumu, to, co jsme potřebovali zjistit, jsme zjistili," řekl genetik Daniel Vaněk.
Muž zemřel na jaře
Vědci museli nejprve vymyslet způsob, jak technicky vypreparovat hrob, aby kostru co nejméně poškodili.
Protože kostra ležela obličejem k zemi, domnívali se archeologové zprvu, že šlo o ženu. Hypotézu později vyvrátilo antropologické zkoumání. Antropoložka Hana Brzobohatá mimo jiné zjistila, že muž zemřel ve věku 45 až a 55 let.
"Podle mikrostruktury přírůstků zubního cementu na kořeni zubu došlo k úmrtí nebo usmrcení během jarních měsíců. Letní přírůstek ještě nebyl," komentovala Hana Brzobohatá z Archeologického ústavu Akademie věd ČR z pracoviště v Kutné Hoře.
"Žádné nápadné anomálie ani stopy závažnějších prodělaných chorob či zranění kosterní pozůstatky nenesou," informuje antropoložka. Další odborníci analyzovali z kostry vzorky těžkých kovů a zjišťovali, co muž jedl nebo jestli žil na jednom místě.
Pravou ruku měla kostra zaťatou v pěst. "U levé ruky to vypadalo, že muž držel váček s penězi, protože se u ní našly čtyři pražské groše Jana Lucemburského. Krásně jsme mohli datovat, že nález spadá do první třetiny čtrnáctého století. Je to o to zajímavější, že se už ve vrcholném středověku mince do hrobů vůbec nedávaly. V tomto období je to docela nezvyklá věc," konstatuje archeolog Brestovanský.
Výzkumem se vědci pochlubí v mezinárodním sborníku
Detailním zkoumáním prošla i lebka kostry. Lékař liberecké nemocnice ji nasnímal na počítačové tomografii a na základě skenu vznikl na ČVUT v Praze trojrozměrný model. Replika původní lebky.
"Měla také vzniknout kresebná rekonstrukce, šlo se ale ještě dál. Díky výzkumu existuje 45 centimetrů vysoká trojrozměrná podobizna. Díky tomu dnes máme základ podoby," doplňuje Brestovanský.
Závěry z výzkumu posílají čeští vědci do vědeckého sborníku Croatian Medical Journal. Na čtyřicetistránkovém článku psaném v angličtině se podílelo deset vědců.
"Pokud článek s obrázky otisknou, bude to senzace. Na celém světě budou vědět o Hrádeckém vampýrovi jako o špičkovém výzkumu," míní archeolog Brestovanský.
