Park v anglickém stylu střeží paměť regionu. Ty nejstarší stromy pak i vzpomínky na zakladatele parku knížete Kamila Rohana. Amatérského, leč o to vášnivějšího botanika. Dnes se o jeho mlčenlivé přírodní dědictví mimo jiné stará zahradník zámku Martin Jiránek (více o zámku Sychrov čtěte zde).
Občas je údržba parku o 26 hektarech docela "makačka". Vše se dělá ve třech lidech. Odměnou je však pohled na některé skvosty, které nikde jinde jen tak nerostou. Hned v první části parku téměř nedohlédnete do koruny stromu, který vás utvrdí v pocitu malosti. Známý je spíše ze Spojených států - sekvojovec obrovský.
"Tady máme ještě poměrně mládě. Je starý nějakých osmdesát, devadesát let. Sekvoje dorůstají klidně i padesáti metrů a žijí stovky let," odhaluje Jiránek.
Unikáty na Sychrově
|
Není však v budoucnu v ohrožení blízká střecha zámku? Velký vítr, velký strom?
"Je pravda, že to není zrovna strom, který se vysazuje v parcích, a to kvůli své velikosti. Tenhle nám však dlouho nechtěl přerůst střechu, vždycky když byl výše než ona, vítr mu kus urazil. Teď už se přes střechu dostal. Zatím je na sekvojovec mladý, ale v budoucnu s ním mohou být problémy," říká zahradník.
Právě síla větru napáchala před pěti lety v parku největší škody. "Hodně se tu vyřádil orkán Kyrill. Kdo neviděl, neuvěří. Nedalo se tu vůbec chodit, byl tu strom na stromě. Dalo to hodně práce, než jsme park znovu dali dohromady," vzpomíná Jiránek.
Rohanův buk přežil řádění orkánu
Ničivý živel zabil několik staletých stromů. Některé však vydržely. Třeba červenolistý Rohanův buk.
"Ten je také poměrně vzácný, protože jich moc u nás není. Jeden je například v Turnově, kde měl zahradnictví pan Mašek, Rohanův zahradník, proto to jméno po bývalém majiteli zámku," doplňuje průvodce zahradou.
Zakladatel parku: Kamil RohanPůvodní barokní zámek byl po roce 1840 přestavován v novogotickém slohu, jako rodové sídlo Rohanů. V těchto intencích byl knížetem Kamilem Rohanem založen i nový zámecký park, uspořádaný na trojici hlavních prostorových os, která se rozvíjí od parkového průčelí zámku. Centrální osa parku je ukončena zdobným portikem vzdálené oranžérie. |
Zajímavé jsou i dva jinany dvojlaločné. Neboli tajemné stromy gingko z románů o Rychlých šípech a Vontech od Jaroslava Foglara.
"Málokdo ovšem ví, že i když má strom listy, jedná se o jehličnan. Když se podíváte zblízka, listy jsou tvořeny seskupením malých jehliček," osvětluje Jiránek. Vzácné a přes 150 let staré jsou také stříhanolistý buk nebo smrk ajanský.
Dominantou parku je dubová alej. Když se skrz ní vydáte od zámku až k oranžerii na jejím konci, ujdete něco přes půl kilometru. Nejenom stromy se však nachází, tedy spíše nacházely, v zahradách Sychrova. Kamil Rohan tu měl arboretum plné skleníků se vzácnými dřevinami.
"To už je pryč. Jeho potomci už pravděpodobně neměli takový vztah k botanice jako on, takže sbírka vzácných orchidejí a dalších věcí zmizela," uvádí zahradník, který se o zeleň v sychrovském parku stará s přestávkou už od roku 1990.
Východ slunce ozáří strom za stromem
I když následující tip není zcela legální, jelikož je park v noci nepřístupný, asi by se v něm vyplatilo čekat na východ slunce. Rohanovi zahradní architekti totiž mysleli na každý detail.
"Stromy jsou v parku vysázeny tak, že když ráno vychází slunce, tak postupně osvětluje jednotlivé stromy. Začne třeba svítit na žlutou lípu, poté na červený dub a tak dále," vysvětluje Jiránek.
Gingko biloba v sychrovském parku.
V parku kromě dřevin nechybí ani několik staveb s nádechem romantiky. Třeba Arturův hrad v severovýchodní části parku. Tehdy módní umělá zřícenina pravděpodobně z roku 1843 totiž pod sebou ukrývá podzemní chodbu.
"Žádný poklad se však v chodbě neukrývá, vede jen několik desítek metrů do svahu, odkud je výhled na údolí řeky Mohelky," poznamenává zahradník.
V parku se už příliš novinek nevysazuje, spíše se nahrazují dřeviny, které nepřežily. Říká se, že dnes se krade všechno a výjimkou nejsou ani nové výsadby.
"Ty okamžitě mizí, a to i za bílého dne. Byl tu třeba pán, který se prohýbal pod tíhou batohu, ve kterém si nesl smrček. Kromě stromků se tu krade oplocení nebo měděné díly odpadkových košů. Ty jsou pro jistotu nahrazeny plechem," stýská si Jiránek.
Při procházce parkem, kde dominují převážně listnáče, se nabízí otázka, jak moc náročný je pro zahradníky podzimní padání listů.
"Je to docela fuška, ale hráběmi to neděláme, máme na to speciální hrabač. Docela se však zapotíme v létě, kdy se seká tráva. Na některých místech parku musíme každý týden, konají se tu totiž svatby," připomíná Jiránek.
Představa zahradníka s konvicí v ruce se na Sychrově nekoná. Dříve byly zahrady zavlažovány z dodnes stojící vodárenské věže, odkud byla voda z Mohelky samospádem rozváděna pískovcovými kanálky do parku.
Dnes už se stromy na původním pískovém podloží uchytily a zalévat se nemusí. "Děláme hlavně údržbu a ta zabere spoustu času. Teď se určitě zapotíme za 14 dní po skončení tradičních Skotských slavností," uzavírá Jiránek.
