"Jeden z prvních 'průzkumníků' se k nám vydal, opět do východních Krkonoš, v podzimních měsících roku 2011. A tentokrát se zdá, že byla návštěva početnější," sdělil zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek.
Doplnil, že při hustotě osídlení a návštěvnosti Krkonoš by tomu ještě před dvěma lety nevěřil. "Vypadá to ale, že se naděje stala skutečností," doplnil zoolog.
Nedávný návrat vlků do relativně nedaleké Lužice dával naději, že šelmy brzo zavítají i do našich nejvyšších hor (o návratu vlků do Lužice více čtěte zde).
Zatím není jasné, zda se vlci vrátí do Krkonoš natrvalo, nebo zůstane jen u podobných náhodných návštěv osamělých jedinců či malých skupinek. Jisté však je, že lidé se rozhodně nemají čeho obávat.
Chovatelé by dostali náhradu škody za potrhaná zvířata
"Chovatelé, kterým by vlci způsobili škodu na zvířatech, mají ze zákona právo na náhradu škody. A raději než Červenou Karkulku bratří Grimmů doporučuji těm, kdo chtějí něco vědět o vlcích, číst knížku Farleyho Mowatta Nedělejte poplach," připomněl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Vlci tvořili až do poloviny 19. století podle Drahného nedílnou součást krkonošské fauny a fungovali jako přirození regulátoři stavů zvěře, ale i menších predátorů. V roce 1400 se uvádí hojný výskyt vlků v Obřím dole, s postupující kolonizací hor ovšem vlků ubývalo.
V 17. století uvádí setkání s vlkem několik pocestných přecházejících Krkonoše.
Poslední vlk byl na české straně skolen v roce 1842 a na severní, slezské, v roce 1810. Později k nám podle mluvčího KRNAP přebíhali vlci v zimě z východu z Polska, Beskyd a Karpat.
Po druhé světové válce byla tu a tam hlášena pozorování vlků, ovšem vesměs šlo spíše o záměnu se zatoulanými či zdivočelými psy.
