"Jako obyvatel Raspenavy z toho mám rozhodně radost, zase budeme o minulosti města vědět něco víc," říká starosta Pavel Lžičař. "Jako starosta s tím mám ale trochu problém. Obec musí výzkum zaplatit a také se kvůli tomu protáhne oprava kanalizace a uzavírka silnice."
Archeolog Petr Brestovanský z libereckého Severočeského muzea považuje raspenavský objev za mimořádný úspěch. "Takový nález je jednou za padesát let," prohlásil.
Zbytky kostela a hřbitova se nalézají pod povrchem hlavní raspenavské silnice, Fučíkovy ulice. Raně gotický kostel byl podle Brestovanského pravděpodobně zbourán na začátku devatenáctého století a místo něj byl postaven nový v neobarokním stylu.
Zeď chránila kostel před středověkými záplavami
"Věděli jsme, že tady středověký kostel stál, nebylo ale jisté, zda po něm něco zůstalo," zmínil Brestovanský. Kromě zachovalých základů kostela v zemi archeologové objevili i části hřbitovní zdi široké přes jeden a půl metru.
"Zeď byla masivní a chránila hřbitov a kostel před Smědou. Je zjevné, že problémy se záplavami tu měli i ve středověku," upozornil Brestovanský. Pro archeology je cenné i pohřebiště, na němž jsou nejstarší hroby z patnáctého století nejhlouběji a nejmladší z osmnáctého století nejvýše. "Vrstvy nejsou porušené," konstatoval archeolog.
Zatím pracovníci odhalili kostry čtyřiceti lidí, které chtějí prozkoumat geneticky a budou hledat jejich příbuzné mezi současníky. "Vzhledem k tomu, že tu došlo po válce téměř k úplné výměně obyvatelstva, nevím, zda se něco podaří najít," přemítá starosta Lžičař.
Stará cesta vedla centimetr nad hroby
Kostry jsou ve velmi zachovalém stavu, přestože nad nimi vedla silnice. "Pod asfaltem je původní kamenná cesta ze třicátých let minulého století, která byla natlučena přímo na hrobech z doby baroka. Rozdíl je tak centimetr," dodal Brestovanský.
Archeologové budou kostel a pohřebiště zkoumat ještě čtrnáct dní. Vrátit se do Raspenavy chtějí znovu na jaře. Archeologický průzkum se provádí v rámci výstavby téměř dvaceti kilometrů kanalizačního potrubí, které by po dokončení mělo odvádět odpadní vody z Raspenavy do čistírny v nedalekém Frýdlantu.
Raspenava si své, byť z větší části německé historie váží. "Máme přeložené staré německé kroniky, nechali jsme také přeložit spisek, vydaný při příležitosti otevření kostela na počátku dvacátého století," upozornil Lžičař.
