V podkroví vzniká expozice věnovaná právě posledním majitelům domu. Významní národopisci, manželé Jana a Josef Scheybalovi, po sobě totiž zanechali rozsáhlou pozůstalost.
V bývalé faře, kterou koupili v 60. letech minulého století a žili v ní až do své smrti, návštěvníci ale najdou jen část obrovské sbírky. Celá pozůstalost totiž putovala do turnovského muzea. I tam Scheybalovi nějaký čas působili.
"My se chceme zaměřit především na oblast Sudet. Pozůstalost čítá na 80 tisíc položek. Nejsou to jen kresby zachycující proměny krajiny, ale také sbírka knih, katalogů. Ještě není vše zpracované," odhalil Roman Král, ředitel jabloneckého informačního centra.
Dům manželů ScheybalovýchBývalá fara v Kostelní ulici představuje společně s kostelem sv. Anny nejstarší stavební historickou památku Jablonce. Manželé Scheybalovi koupili objekt v polovině 60. let minulého století. Po jejich smrti se stala fara majetkem města. V rekonstruovaném domě za 23 milionů lidé najdou informační centrum, na jaře se sem přemístí Galerie My, v podkroví vzniká expozice věnovaná národopiscům Scheybalovým. |
Podle něj není sbírka hodnotná jen z hlediska stáří, ale především proto, že Scheybalovi vytvořili určitý dokument doby. "Scheybal zachytil tradice, práci, lidové umění, architekturu, místa, která dnes již neexistují. To je na sbírce nejcennější," dodal Král.
Přestavba, jež započala v únoru minulého roku, odhalila i několik zajímavostí. Například prostor mezi klenbou v přízemí a podlahou prvního patra. Zde mohlo být umístěno něco jako trezor na uchování cenností.
"Napovídalo o tom například to, že byl prostor zaklenut cihelnými klenbami, které by nedovolily, aby tato místa ohrozil požár. Takováto konstrukce je charakteristická pro první masivní přestavbu fary ve druhé polovině 18. století, tedy v období prusko-rakouských válek, kdy se tu mohly cenné věci uschovávat," vysvětlil autor projektu, architekt Libor Sommer.
Kromě trezoru zaujala archeology také část severní stěny domu. Ta je široká čtyři a půl metru. "Nejdříve jsme si mysleli, že by v tomto místě mohl stát původní středověký kostel, který se v baroku přesunul na protější stranu, to se ale nepotvrdilo. Proč tu ale tato zeď je a není v ní třeba žádná dutina, je pro mě trochu záhadou," doplnil architekt.
Fotogalerie |
Za zmínku stojí i oprava střechy bývalé fary. Ta byla do poloviny 20. století pokryta břidličnými šablonami. Jelikož je ale břidličný lom na Jablonecku vytěžený a ani na Moravě se vhodný povrch na střechu nenašel, břidlici stavbaři dovezli ze španělské Galicie.
Kromě samotného domu bylo zrenovováno i jedenáct soch v Getsemanské zahradě. "Kompletní obnovou prošel anděl s kalichem, kterého odborníci sejmuli ještě před zahájením rekonstrukce domu a odvezli do restaurátorské dílny," popsal předseda správní rady Jabloneckého kulturního a informačního centra a náměstek primátora Petr Vobořil.
Kritizována byla barva fasády domu. Jde o takzvanou holubičí šeď, která se může někomu jevit jako příliš modrá. "Jsou různé názory na barevnost fary, ale my máme čisté svědomí. Vše je v souladu s metodikou, kterou hlásá moderní památková péče," uzavřel Sommer.
