Liberecká radnice se před osmi lety bála a nešla do výstavby nové lyžařské lanovky na Ještěd. Musela by si na ni půjčit 68 milionů korun.
Krkonošské vesnice Vítkovice a Benecko tehdy odvahu měly a vzaly si na obecní lanovky úvěry 40 a 50 milionů korun.
Benecko i Vítkovice své skiareály vylepšují dalšími penězi a lanovky jim navíc přinášejí do obecní kasy co rok přes milion korun. Liberec by potřeboval od ještědského areálu na splátky dluhu u banky patnáct milionů korun ročně.
"Nakonec jsme se ale domluvili na šesti milionech," řekl ekonomický náměstek primátorky Jiří Šolc. Víc peněz se z lanovek a vleků na Ještědu totiž získat nedá.
Co se vlastně stalo, že Liberec přichází ročně kvůli lanovkám a vlekům o devět milionů korun? Radnice ještě na začátku roku 2005 počítala s vybudováním čtyřsedačkové lanovky, jež by pod Ještědem nahradila stárnoucí vleky.
Věřila v dotaci z Evropské unie, nakonec ji ale neobdržela, a od svých plánů upustila. O rok později však pronajala ještědský areál společnosti Snowhill. Její majitel Karel Vacek se rozmáchl a nad Libercem vyrostly tři lanovky a čtyři vleky.
Snowhill měl velké oči, lyžařů přijelo na Ještěd méně
Vyšly na čtvrt miliardy korun. Snowhill však dostal na Ještěd mnohem méně lyžařů, než předpokládal ve svých obchodních plánech.
"Firma nás tehdy postavila ke zdi a dala nám na vybranou: buď od ní lanovky a vleky převezmeme, nebo v areálu skončí a zůstanou opuštěné," připomněl Šolc.
Město se před čtyřmi lety rozhodlo pro první variantu. S lanovkami a vleky na něj ale přešlo splácení úvěru, který si vzal Snowhill u České spořitelny. A již za rok primátor Kittner prohlásil: "Nevíme, jak si chtěl Snowhill vydělat na splátky. Musel by na Ještědu v zimě utržit alespoň 60 milionů korun, což je utopie."
Kdyby radnice postavila sama v roce 2006 pouze jednu čtyřsedačkovou lanovku jako Benecko a Vítkovice, na skiareálu by s vysokou pravděpodobností neprodělávala. Podle studie renomované zahraniční společnosti by se Liberci peníze zaplacené za lanovku vrátily za sedm let.
Teď sice město vlastní špičkové lyžařské středisko, ale přijde kvůli němu o více než sto milionů korun. A ekonomicky se vrací do doby, kdy před příchodem Snowhillu posílalo na Ještěd provozní dotaci deset milionů korun ročně.
Díky ziskům z lanovky si koupili v Benecku sněžný skútr
V Benecku radnice několik let čekala, jestli se neobjeví nějaká firma a lanovku nepostaví.
"Když ale žádná nepřicházela, museli jsme se do ní pustit my," vysvětlil starosta Jaroslav Mejsnar. "Bez ní bychom nemohli konkurovat ostatním krkonošským zimním střediskům a začali by u nás ubývat turisté."
Benecko si vzalo na lanovku půjčku u banky na patnáct let. V současné době dělá roční splátka zhruba tři a půl milionu korun.
"Vyděláme si na ni a každý rok nám lanovka přinese do obecního rozpočtu průměrně milion korun," uvedl Mejsnar. "Další peníze vkládáme do rozvoje skiareálu. Díky ziskům z lanovky jsme si pořídili například sněžný skútr a máme i na údržbu rolby."
Vítkovice se splátkami půjčky za lanovku skončily již loni. Koupily ji za 40 milionů korun před devíti lety. Splátky byly i s úroky 5,5 milionu korun. Do problémů se obec dostala jen v době, kdy postavili ještě nový vlek Jizerka za 11 milionů korun a přišla špatná zima.
"Poradili jsme si však," prohlásil starosta Milan Rychtr. "Teď zisky z lanovky využijeme k rozvoji obce. Peníze potřebujeme hlavně na novou čistírnu odpadních vod."
