"Příští rok odcházím do důchodu a nedávný objev pro mě znamená krásný dárek na rozloučenou," prohlašuje Jurička. "Doufám, že se jednou najdou také dvě zbývající dřevořezby."
Na cestě k Bezdězu bylo původně čtrnáct dřevořezeb s motivy z Křížové cesty. Ukrývaly se v kapličkách, vybudovaných v roce 1686 hraběnkou Marií Annou z Valdštejna. Dřevořezby přežily i druhou světovou válku.
Po komunistickém převratu se však začaly ztrácet. Tehdejší kastelán je vynosil raději na hrad, ale mizely rovněž tam. Z původních čtrnácti dřevořezeb jich zbylo pouze jedenáct a nakonec je převzalo Vlastivědné muzeum v České Lípě.
Dřevořezba je posledním, čtrnáctým zastavením
Kastelánem nalezená dřevořezba je posledním, čtrnáctým zastavením. Již v roce 1983 objevil Jurička na Bezdězu tři prázdné rámy po ztracených dřevořezbách. Do jednoho z nich se vrátí právě výjev Kladení Krista do hrobu.
Na Bezdězu lidé spatří dřevořezbu jen výjimečně. Poprvé se jim vzácné umělecké dílo představí 9. srpna při slavnosti, jež připomene 750 let od chvíle, kdy Přemysl Otakar II. podepsal zakládací listinu hradu.
"Dřevořezbu jsem objevil dvacátého března při úklidu Bezdězu před turistickou sezonou," říká Jurička. "Měl jsem hroznou radost."
Po restaurování poputuje objev do muzea
Dřevořezba spatřila světlo světa po šestačtyřiceti letech. Je sice rozpůlená, ale ve velmi zachovalém stavu. Až si s ní vyhrají restaurátoři, ozdobí Vlastivědné muzeum v České Lípě.
"Neprozradím, kde jsem dřevořezbu našel," podotýká Jurička. "Bojím se, že by nám pak Bezděz překopali hledači dalších pokladů. Turisté by navíc chtěli vidět místo, kde se dřevořezba nacházela, což by ohrožovalo jejich bezpečnost."
Kde dřevořezba byla, zůstane známé jenom Juričkovi a jeho vybraným kolegům.
Jurička pracuje na Bezdězu již 32 let. Našel tam i jiné vzácné věci jako šizený pražský groš a italské karty z 19. století.
"Objevil jsem je v jedné dutině," poznamenává kastelán. Archeologové nalezli na hradě při svých výzkumech před lety také středověkou hrací kostku.
