Brunclík vytvořil za uplynulých padesát let tisíce filmových a rozhlasových reportáží ze svého města a z celého Českého ráje. Zpravodajství točil od roku 1963.
Československá televize tehdy slavila desáté výročí a deseti vybraným dětem z celé republiky rozdala kamery. Turnovský školák mezi ně patřil.
"V archivu mám snad všechny lidi, co v Turnově žijí," říká Brunclík. "Dalších tisíc nebo dokonce tisíc pět set jich už zemřelo."
Za absolutní vrchol kariéry považuje Brunclík protiokupační vysílání po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Bylo mu tehdy šestnáct let.
Jako elév pracoval pro Československý rozhlas v Liberci a v Turnově běžely jeho příspěvky na rozhlase po drátě.
"Nejcennější zvukové záznamy ze srpna 1968 mám na svém webu," podotýká Brunclík. "Do Turnova nepřijeli Rusové, ale Poláci. Naši vojáci otevřeli bránu kasáren, vytáhli proti nim raketomety a Poláci odtáhli na Hruštici. Pak velitel turnovské posádky a velitel Poláků společně chlastali a říkali si, že do tří let vletí Rusové taky do Polska. Veliteli československé posádky v Turnově i jeho zástupci jsem tehdy slíbil, že nahrávky s nimi zveřejním až po jejich smrti."
V rozhlasovém studiu v Liberci se Brunclík potkal s Václavem Havlem a Janem Třískou. V Turnově hlásil zprávy s hercem Vladimírem Brabcem, pozdějším představitelem majora Zemana.
"Snažili jsme se rozptýlit fámy, že okupanti Turnov rozbombardují," vzpomíná Brunclík. "Kolem města jezdily tisíce tanků a obrněných vozů, ale vojáci se mu dlouho vyhýbali. Příčina byla prozaická - polský pluk se vydal omylem do Trutnova místo do Turnova. K nám dorazil až během třetího dne okupace."
1969: nepřátelská osoba
V září 1969 zařadili komunisté sedmnáctiletého Brunclíka na seznam nepřátelských osob. V krajském studiu Československého rozhlasu v Hradci Králové vydržel do roku 1976 a pak musel s žurnalistikou skončit.
Po roce 1989, kdy se zhroutil komunistický režim, byl Brunclík u odchodu okupační Sovětské armády. Točil nejen v Turnově, ale také ve vojenském prostoru v Milovicích u Mladé Boleslavi.
Se svými záběry pronikl do americké televizní stanice CNN. Od Brunclíka si vzala reportáž z demolice paneláku, v němž během okupace žili v Turnově sovětští vojáci.
Svůj archiv nabídl nedávno turnovské radnici. "Chci ho městu darovat a byl bych rád, kdyby sloužil i k badatelským účelům nebo k výuce dětí. Nejdříve ho ale musím digitalizovat, což je práce nejméně na čtyři roky," tvrdí Brunclík. "Řekl jsem si za ni dva miliony korun. Radnici jsem dal čas na rozmyšlenou do poloviny letošního roku. Když archiv odmítne, zůstane mým dědicům. Městská kulturní komise ale nyní jednomyslně doporučila zastupitelstvu, ať archiv přijme a za jeho digitalizaci mi zaplatí."
Zastupitelka Martina Pokorná by chtěla přesně vědět, co Brunclíkův archiv obsahuje. "Až potom bychom ho měli buď přijmout, nebo nepřijmout," prohlásila Pokorná.
