„S podobnými projekty již máme zkušenosti. Pro rumunskou oblast těžby zlata a především pro muzeum v Rosia Montaně vznikla mapa, zachycující období téměř sto padesáti let s přesahem k římskému dolování, která se stala i podkladem pro jednání rumunského parlamentu o budoucnosti těžby v tamějším regionu,“ zmínil Ivan Rous z libereckého muzea.
Současně se ve spolupráci s památníkem Vojna u Příbrami připravuje mapa pro Jáchymov v Karlovarském kraji.
„Ta bude zachycovat, podobně jako hrádecká mutace, vězeňské tábory u uranových dolů a podzemní díla.“
Mapa poslouží při výuce historie
Mapu Hrádku nad Nisou bude možné využít například k výuce regionální historie nebo plánování poznávacích vycházek, ale i jako podklad pro státní správu při vyhodnocování rizik spojených s poddolovaným územím.
„Zároveň bude z kartografického díla jasně patrný dnes již zapomenutý rozsah jak dolování, tak i táborů a objemu válečné výroby,“ upřesnil Rous.
Hrádek nad Nisou byl po dlouhá léta spojován především s těžbou nekvalitního hnědého uhlí lignitu.
Památkou na toto období je zatopený lignitový důl, známý jako rekreační jezero Kristýna.
„Historickou zajímavostí jsou též obří pracovní a zajatecké tábory Spreewerku a AEG z druhé světové války, které většinou vyrostly mezi lety 1940 a 1945 na místech starých hnědouhelných dolů,“ upozornil Rous.
Tvůrci budoucí mapy by uvítali jakékoliv dokumenty, archiválie, mapy a fotografie, které se vztahují k těžbě hnědého uhlí, zajateckým a pracovním táborům a dalším skutečnostem.
„Hledáme jakékoliv materiály pro období devatenáctého a dvacátého století s tím, že poskytnuté dokumenty pouze naskenujeme či ofotíme a vrátíme majiteli. Spolupracovníkům z řad dárců informací poskytneme po dokončení samostatný výtisk mapy,“ uzavřel Rous.
