Tehdy rozvodněné toky nejen bořily domy, ale i zabíjely. Lidé totiž o extrémním nebezpečí nevěděli včas.
Celý systém začne ve zkušebním provozu fungovat od září, už teď se v obcích zprovozňují rozhlasy, čidla a celá síť se ladí.
„Podobné protipovodňové opatření mají jen jednotlivá města nebo obce. Tohle jako jediné řeší kompletně celé území,“ říká předseda Mikroregionu Frýdlantsko a starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný.
Informace teď přijdou včas, bude jasné, kolik napršelo, jak rychle stoupá hladina. „Lidé budou mít také mnohem větší komfort, nebudou muset vstávat a neustále chodit sledovat hladinu, když prší,“ vysvětlil Stříbrný.
Meteorologové varovali, ale vesnice už byla pod vodou
Obec patřila před čtyřmi lety k nejpostiženějším. Jindy neškodná říčka Oleška se změnila v dravý živel, který zabíjel, bořil, ničil silnice a strhal mosty.
O tom, jak je důležité vědět o povodni včas, se tehdy obec trpce přesvědčila. V době, kdy hydrometeorologové vydali varování o nejvyšším stupni nebezpečí, byly už Heřmanice pod vodou.
„Jak rychle voda stoupá, jsme prostě nevěděli,“ vzpomínal na katastrofu starosta Stříbrný.
Na systému se podílí všech 18 obcí mikroregionu. Každá vypracovala svůj povodňový plán a pak se spojily do jediného. Bude sledovat všechny vodní toky na Frýdlantsku. Jsou to desítky potoků a říček.
Čidla ohlásí, jak je vysoká hladina
Všechny obce se díky srážkoměrům dozvědí, kolik napršelo, čidla na říčkách i potocích zase dokážou automaticky odeslat hlášení o stavu vody.
Při povodňovém stupni se informace rozezní v místních rozhlasech. Tam, kam jejich zvuk nedolehne, budou mít lidé dlouhovlnné přijímače a varování uslyší také.
Informaci o hrozícím nebezpečí dostanou členové protipovodňových komisí nebo integrovaného záchranného systému.
Velkou vodou často zaplavovaná Višňová je už nyní protipovodňově vyzbrojená ve všech devíti částech obce.
„Hlásiče už máme namontované, počítač mám u sebe v kanceláři. Příští týden by mě měli v systému zaškolit a měl by pro naši obec fungovat,“ líčí Vladimíra Erbanová, starostka obce.
Také ona si od sítě hlásičů slibuje, že se lidé dozvědí o povodni dříve. „Když se zvedne třeba hladina potoka v Bulovce, budu to vědět dopředu, vyhodnotíme to a můžeme reagovat,“ popsala Erbanová.
Také Višňovou povodeň v roce 2010 tvrdě zasáhla. Celkové škody byly 272 milionů korun, jen na obecním majetku to bylo přes 26 milionů.
Nové rozhlasy už mají také v Dětřichově. „Ještě čekáme na dodělání určitých drobností. Od systému si hodně slibujeme,“ uvedl starosta obce Stanislav Šťastný.
Protipovodňové opatření vyjde na 35 milionů korun. Z 90 procent jde o dotaci z evropských peněz. Zbytek financují obce přes mikroregion Frýdlantsko.
