„Má to několik důvodů, jeden spočívá v tom, že počet dětí, které se učí německy, se v posledních dvaceti letech snížil o více než polovinu. To je negativní důvod,“ zmínil německý velvyslanec na besedě v krajské vědecké knihovně.
Zájem na tom, aby se Češi učili němčinu, mají Němci ze dvou důvodů. „Důvod je jednak sociální, protože se jedná o sousední zemi a máme velmi úzké spojení po staletí. Jednak ekonomický,“ nastínil Arndt Freiherr Freytag von Loringhoven.
Podle něj v České republice působí na čtyři tisíce německých firem, které potřebují německy mluvící zaměstnance.
Velký počet jich je právě v českém pohraničí. Pouhá angličtina nestačí. „Často německé firmy spolupracují s českými firmami a je důležité, aby zaměstnanci dokázali komunikovat,“ vypočítal výhody velvyslanec.
„Léta jsme se snažili, aby se němčina stala uznávaným jazykem pro podnikatele a nedařilo se nám to. Teď se zdá, že se konečně ledy hnuly, podnikatelé k tomu docházejí sami. Je tu spousta německých podniků, které dodávají autodíly,“ kvituje obrat bývalá vedoucí Obchodní komory v Liberci Eva Březíková.
Angličtina na školách němčinu válcuje
Jenže na školách angličtina němčinu válcuje. Angličtinu se děti povinně začínají učit od třetí třídy, němčinu se mohou učit jen jako volitelný předmět. Až od sedmé třídy nastupuje na scénu druhý povinný jazyk z nabídky školy. Většinou to bývá právě němčina.
Díky zavedení druhého povinného cizího jazyka narostl údajně počet dětí, které se učí německy, o deset procent. Němčinu se v pohraničí děti učí už i ve školkách
„Na naší škole se němčina vpodstatě nikdy neučila. Jsme škola, kde je málo tříd, vždy tu byla výuka angličtiny. Naopak teď na tom (upraveném rámcovém vzdělávacím programu, pozn. redakce) naše škola vydělala, dostali jsme povinnost druhý jazyk učit a zvolili jsme němčinu,“ řekla ředitelka liberecké základní školy Oblačná Alena Routová.
V Liberci, Jablonci nebo v pohraničním Hrádku fungují dokonce školky, kde se děti učí odmala němčinu.
„Myslím, že pokud němčina přirozeně vpluje do života dětí, rozhodně jim to neuškodí, naopak. Pak v ní přirozeně pokračují na základní i střední škole,“ řekla ředitelka Mateřské školy Klášterní Kamila Podrápská. Dlouhá léta vychovávala učitele němčiny na Technické univerzitě v Liberci a německy mluví na úrovni rodilého mluvčího.
Část výuky mají v Německu
Děti, které navštěvují v Hrádku německo-českou školku, část týdenní výuky absolvují v německé Hartavě. Německé děti zase jezdí do Hrádku.
„Vzájemná znalost jazyků u učitelek by mohla být ještě lepší, někdy se také děti druží do skupinek, které si rozumí, ale faktem je, že si osahávají první jazykové krůčky formou hry a v dalších letech budou mít náskok. A mohou na něj navázat,“ zhodnotil význam předškolní nenásilné výuky němčiny starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Na čtyřicet dětí z Polska a ČR už navštěvuje i německé školky. „Ne vždy se setkáváme s otevřenými dveřmi, závisí to i na osobním přístupu školek, ale naše země bude podporovat už co nejranější výuku němčiny,“ přislíbil německý velvyslanec. Sám se učí češtinu a cítí hendikep, že ji nestudoval odmala.
„S angličtinou se v česko-saském pohraničí moc nechytáte. Anglicky mluvím velmi dobře, ale v rámci českoněmecké spolupráce jsem ji použil minimálně. Pokud si chcete třeba jen nakoupit a nebýt za hlupáka, bez němčiny to nejde,“ míní starosta Horinka.
