S houpačkami pohupuje jen vítr a po nedalekém hřišti se kutálí zapomenutý míč. Nikdo se pro něj neshýbá. V zahradě na kraji Jindřichova Hradce je ticho a pusto, stejně jako v domě, který zahrada obklopuje. Pak ale ze dveří vyjde dvojice lidí s bednou plnou šanonů. Děti už jsou pryč, ale je třeba ještě odstěhovat dokumenty.
Zdejší Klokánek, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, totiž končí. Jisté je to od úterý, kdy pět ze sedmi zaměstnanců dalo okamžitou výpověď. Zbývající dva odejdou na konci června. Důvod? Několikaměsíční zpožďování výplat, nejistota, hrozba exekuce. A žádné vyhlídky na to, že bude líp.
Ve středu v hradeckém Klokánku zůstaly jen Alena Kotková (vpředu) a Jindra Houžvicová, tety, jež se starají o děti.
„Už to nešlo dál. Mzdy jsme dostávaly pozdě a trvalo to už dva roky. Vedení odkládalo řešení mnoha problémů až na poslední chvíli, ale nikdo nevěří, že s tím teď něco bude schopné udělat,“ řekla Jindra Houžvicová, jedna z posledních tet, které v budově Klokánku zůstaly až do středy.
„I my musíme platit elektřinu, nájem, splácet hypotéky. A není možné si donekonečna půjčovat. Dlouhou dobu jsme ale chtěly věřit, že se to zlepší, i proto, že máme ty děti rády. Ani jsme nečekaly, že to vezme takový rychlý spád,“ pokračovala Houžvicová a přiznala, že loučení s dětmi se neobešlo bez slz.
Pro mnohé děti totiž bylo místo málem plnohodnotným domovem, v němž si užily mnoho zábavy. S tetami podnikaly i výlety do okolí, poprvé v životě se díky sponzorům podívaly i k moři.
„Někteří příbuzní, kteří si sem později pro děti jezdili, potom říkali, že takhle se často nemají ani některé děti v normálních rodinách, takže zařízení určitě plnilo svůj účel,“ dodala Houžvicová.
Dětem se ze dne na den změnil svět
Za čtyřletou dobu fungování prošly jindřichohradeckým Klokánkem desítky dětí, najednou jich tam dříve bývalo i třicet - od miminek až po děti patnáctileté. Staralo se o ně 14 tet, sociálních pracovnic, které se jim ve všem snažily nahradit jejich rodinu a které se střídaly po týdenních směnách.
Fond ohrožených dětí si dům, který později kompletně opravil, pronajal na 30 let. Na začátku týdne už v něm ale bylo jen šest dětí. Pro část si ve středu přijeli příbuzní a ze dne na den se jim změnil celý svět.
„Některé z dětí také zamířily do dětských domovů nebo do pěstounské péče. A braly si je i tety, které si k nim vytvořily nějakou citovou vazbu,“ přiblížila Alena Kotková, druhá ze zbývajících pracovnic.
Poslední dítě, které v Klokánku ve středu zůstalo, si do pěstounské péče bere vedoucí zařízení Emílie Popelková.
„Skončili jsme jako první, mám ale takový pocit, že podobný osud může potkat i více Klokánků, protože v tak velkém počtu zařízení to zřejmě není možné ukočírovat,“ myslí si vedoucí, které ke konci června končí smlouva a svůj odchod prý avizovala už v minulém roce.
„V tu dobu už k nám přestali dávat děti, protože i na krajském úřadě věděli, že je tady špatná situace. A ve chvíli, kdy jsme se z médií dozvěděli, že fond čelí exekuci, řekly jsme si, že je zle, a začaly jsme jednat o možnosti případného umístění dětí,“ vysvětlila Popelková.
„Provoz je dočasně omezen“
V sobotu přitom uplynou přesně čtyři roky ode dne, kdy byl Klokánek ve městě otevřený. Že by ale musela být současná situace jeho úplným koncem, odmítá předseda Fondu ohrožených dětí Jan Vaněk. Ten nahradil zakladatelku fondu Marii Vodičkovou, která před několika dny rezignovala.
„Provoz vnímám tak, že je kvůli nepříjemným okolnostem dočasně omezen. A v současné době bohužel musíme řešit palčivější problémy, než je situace Klokánku v Jindřichově Hradci. Doufám ale, že se nám podaří s problémy vypořádat a jeho činnost budeme moci v budoucnu obnovit,“ uvedl Vaněk.
