Získaný náskok umožnil útěk do Anglie skupině zpravodajských důstojníků. Vzali s sebou drahocenné tajné materiály, které by jinak padly do rukou nacistům.
Na turnovském nádraží se 11. března 1939 setkal štábní kapitán Fryč se slavným rozvědčíkem Paulem Thümmelem, příslušníkem německé tajné služby Abwehr a současně československým agentem s označením A -54.
Thümmel se řadil mezi zakládající členy nacistické strany NSDAP a dostával se k velmi důvěrným zprávám o záměrech Hitlerovy Třetí říše.
Mnohasvazkové dějiny britských tajných služeb, zaměřené na druhou světovou válku, vysoce hodnotí Thümmelovu práci pro spojence. Podle historika F. H. Hinsleyho a jeho kolegů dodával v prvních dvou letech války prvotřídní politické a vojenské zprávy.
Thümmelovu roli před obsazením Československa popsal před lety detailně novinář MF DNES Karel Pacner.
„Po obsazení Sudet po Mnichovské dohodě z konce září 1938 odepsali agenta A-54 snad všichni důstojníci československé zpravodajské služby. Ozval se až koncem února 1939,“ uvádí Pacner. „Na pohlednici z České Lípy psal Emilu Schwarzovi: „Milý strýčku. Vřelé díky za Tvůj dopis. Tetička Ti vzkazuje, že Tě hodlá brzy navštívit. Máš se hodně šetřit a být opatrný, protože Tvá nemoc je velmi nebezpečná... Voral.“
Další šifrovaný dopis přišel 3. března. Poprvé zněl německý text tak naléhavě: „Musím s Tebou bezpodmínečně mluvit. Situace je mimořádně napjatá. Buď velmi opatrný. Přijdu v sobotu 11. 3. ráno do Turnova. Očekávám Tě určitě od 7.00 ráno v nádražní restauraci v Turnově. Prosím, přijď zcela určitě. S vřelými pozdravy Tvůj synovec Voral.“
Na nádraží v Turnově vyzvedl Thümmela štábní kapitán Fryč a odvezl ho do Prahy. „Sdělil mi bez jakéhokoliv úvodu, že Čechy a Morava budou 15. března obsazeny a že Slovensko se za německé patronace osamostatní,“ napsal později československý zpravodajský důstojník major Strankmüller, který s agentem A-54 jednal.
„Postupně mně agent na mé dotazy sdělil všechny podrobnosti. Byl informován i o tom, že ve dnech 12. až 14. března mají být v Brně a Jihlavě organizovány provokační akce zbylé německé menšiny,“ vzpomínal Strankmüller. „Měly ospravedlnit Hitlerovu pomoc německým soukmenovcům na zbytku našeho území a politicky aspoň částečně odůvodnit nutnost porušení Mnichovské dohody.“
Den před obsazením zbytku Československa odletěl vysoký funkcionář československé kontrarozvědky plukovník František Moravec s deseti dalšími zpravodajskými důstojníky a s tajnými materiály do Anglie. Před Němci unikli čtvrt hodiny po vydání zákazu všech letů.
Během války působil Thümmel jako příslušník Abwehru v Praze a dodával zprávy Třem králům, legendárním příslušníkům domácího odboje podplukovníkům Mašínovi a Balabánovi a štábnímu kapitánovi Morávkovi.
Jak vyplývá z historických pramenů, Thümmel pracoval zřejmě pro obě strany - tedy jak pro nacisty, tak i pro československý odboj a Spojence. Miloval prý nebezpečí, ženy a peníze - podobně jako mnoho dalších slavných agentů. Němci ho nakonec zatkli a věznili v Malé pevnosti v Terezíně, kde ho popravčí četa zastřelila 20. dubna 1945 na rozkaz pražského gestapa.
Schůzka Thümmela v nádražní restauraci se zpravodajským důstojníkem Fryčem není zatím doceněná v národní historii ani v historii Turnova. Ví o ní ale turnovský starosta Tomáš Hocke.
„Před rokem jsme na turnovském nádraží nechali opravit zašlou pamětní desku se jmény pěti obětí nacistické okupace,“ podotýká Hocke. „Myšlenka, že by na nádraží mohlo být i něco o Thümmelově schůzce s československou tajnou službou, mně připadá zajímavá. Začnu se tím zabývat.“
Podle Davida Marka, historika z turnovského Muzea Českého ráje, by nestačila pouze pamětní deska, poněvadž Thümmela dnes už většina lidí nezná. „Lepší by byl panel s vysvětlujícím textem i s historickými fotografiemi a dalšími dobovými dokumenty,“ dodává Marek.
