„Psychotest stojí dvanáct set korun, to by rozhodně neměl být pro strany velký výdaj,“ říká Zdeněk Joukl, který je například předsedou Společnosti na ochranu před negativními vlivy reklamy.
„Psychotesty musí udělat třeba řidiči autobusů nebo náklaďáků, budou je muset mít i držitelé zbraní. Politici mohou být přitom svému okolí ještě nebezpečnější. Rozhodují o milionech a miliardách, psychopatické osobnosti dokáží přesvědčit i ostatní. Politik má obrovskou moc, dokáže i rozpoutat občanskou válku,“ argumentuje.
Zdeněk JouklO politiku se pětasedmsedátiletý Zdeněk Joukl z Desné v Jizerských horách zajímá přinejmenším od změny režimu, patří k zakladatelům Občanského fóra v Desné. Pětkrát se tento strojní inženýr, ekolog, praktický sociolog a podnikatel pokoušel kandidovat do Senátu. Proslavil jej kiosek na Promenádě v Jizerských horách, kde lidé už 24 let platí za občerstvení jen tolik, kolik sami uznají za vhodné. |
Podle Desenské výzvy psychotesty odhalí, jestli je kandidát nebezpečný pro své okolí, je na něj spolehnutí, případně, zda je duševně zdravý. Podle výzvy by příště měli být kandidáti, kteří zkoušku psychické normálnosti odmítnou, pro voliče nepřijatelní.
„Myslím si, že by řada ze stávajících i kandidujících politiků psychotesty neprošla,“ tvrdí Joukl. Své tipy na psychopaty v politice ani ty, co teprve usilují o politickou moc, ale před volbami prozradit nechce.
Šel bych, ale není to povinné, říká kandidát
Názor kandidujících politiků na psychotesty se různí. „Pokud to bude jednou povinné a bude to mít nějaká pravidla, psychotesty bych samozřejmě bez problémů dělal. Když to povinné není, přijde mi to jen jako divadlo a mám pocit, že by ze sebe politici dělali akorát šašky. Myslím, že by se toho mohlo snadno zneužít - jeden by v psychotestech dopadl lépe, jiný hůř,“ řekl Michael Canov, starosta Chrastavy, krajský zastupitel za Starosty a kandidát za toto hnutí do Senátu.
„V Senátu bych pro takový zákon ani nehlasoval. Přijde mi to už přitažené za vlasy,“ dodal Canov, který se jako krajský zastupitel často řečnicky utkává se svým rivalem z opozičních lavic Janem Korytářem ze Změny. Od obou jsou to často osobní útoky plné vášní a nevraživosti.
„Výzva mi přijde dobrá, psychotestům bych se nebránil. Myslím si, že by voliči měli mít o politicích maximum informací včetně majetkových poměrů. A proč neudělat psychotesty, jestliže z nich vyjdou nějaké dispozice,“ zmínil Jan Korytář.
Sám před časem zveřejnil informaci o svých depresích, z nichž se léčí.
„Myslím, že u voličů mě hendikepují asi tak stejně, jako kdybych měl cukrovku. Psychotesty by ostatně zjišťovaly něco jiného. Třeba to, jak člověk umí řešit problémy nebo komunikovat,“ uvedl Jan Korytář.
V politice je patologických jedinců víc, potvrzuje politolog
Požadavek psychotestů není nový. Před časem například místopředseda ANO a šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek chtěl na psychotesty poslat volební kandidáty hnutí. Navrhoval, aby se jich zúčastnilo prvních deset lidí na kandidátkách.
Podle Faltýnka psychotesty odhalí osobnost. Zda dotyčný nelže, jaké má přednosti a zápory.
Oponovala tehdy mimo jiné ODS. Jestliže by se povinnost rozšířila i na další strany, byl by to požadavek na hraně ústavnosti. Právo kandidovat do voleb má podle ODS i ten, kdo psychotesty neprojde.
„Dá se předpokládat, že v budoucnu se bude požadavek psychotestů objevovat častěji, protože opravdu souvisí s velkou mírou odpovědnosti a zvládání stresu. Je totiž dokázáno, že v politice stejně jako ve vrcholném managementu je víc patologických jedinců a psychotiků. I když jim to podle mnohých odborníků údajně dává nadhled a odvahu,“ uvedl politolog Jan Kubáček.
Sám si umí psychotesty pro politiky představit. Ale jen za přísně definovaných podmínek.
„Muselo by se to ale spojit s odbornou institucí, protože to musí mít hlubokou etiku. A muselo by to to mít jednoduché a stejné podmínky. Obávám se jen, že by byl problém s tím, jak naložit se zjištěnými údaji, zda to má být veřejná informace. Je to podobné jako zveřejňování zdravotní zprávy,“ upozornil politolog Kubáček.
