Do měsíce vznikne materiál pro vládu, který navrhne, jak hrozící ekologický problém ztráty vody odvrátit. Dokument zpracují odborníci z ministerstev životního prostředí a zemědělství.
„Popíše současný stav a možný návrh řešení. Vláda pak rozhodne o případné finanční podpoře. Na té by se podílel kraj, vodohospodářské společnosti a stát. Bavíme se o prvních desítkách milionů, maximálně sto padesáti milionech korun,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.
Plán počítá s přivedením vody z přehrad v Jizerských horách. Takové řešení by stálo patrně víc než 900 milionů korun a obce ani vodohospodářské společnosti na ně nemají peníze.
Studně a potoky vysychají
Případná ztráta vody ohrožuje území, kde žije na 30 tisíc lidí. Týká se Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska. Už nyní tam studně a potoky vysychají. Podle odborné studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti, se bude situace s prohloubením dolu zhoršovat.
Data o úbytku vody z polské dokumentace o posouzení dopadu na životní prostředí k záměru rozšíření těžby v Turówě mají být známá až na konci roku.
Polská strana strana nevylučuje možné kompenzace, ale jen pokud se jednoznačně prokáže, že újma České republiky souvisí s důlní činností v Turówě. „Teprve až dokumentace EIA k záměru rozšíření těžby v Turówě, na niž čekáme od polské strany, prokáže skutečný vliv na úbytek vod na území České republiky. Nemůžeme připustit situaci, že lidé nebudou mít vodu. Proto je třeba připravit se dopředu,“ vysvětlil ministr Brabec.
Geologové provedou vrty
Poláci problém bagatelizují a tvrdí, že úbytek vody souvisí s klimatickými změnami. Společnost PGE Turów, která provozuje důl a přilehlou elektrárnu, se zatím ale na zaslané otázky nevyjádřila.
„Je pravda, že vliv Turówa na ztrátu vody vnímá polská strana skepticky a ukáží to až analytická data. Už dnes je ale nezpochybnitelné, že v 80. letech došlo k přetěžení tak zvaného jižního zlomu, což mělo jednoznačně pozorovatelný negativní dopad na úbytek spodní vody o mnoho metrů ve všech zdrojích,“ upozornil ministr Brabec.
Vědecko-výzkumná data dodá i Česká geologická služba, která v území bude mít průzkumné a monitorovací vrty. „Vrty bude Česká geologická služba sledovat na Hrádecku, Chrastavsku a Frýdlantsku, co se děje v geologickém podloží až do roku 2044. Poláci zatím nechtějí slyšet o tom, že voda mizí kvůli Turówu, a říkají, ať jim dokážeme opak,“ zmínil Dan Ramzer, starosta Frýdlantu a předseda představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti.
Prohloubení až o 80 metrů
Důl Turów se rozkládá na 45 kilometrech čtverečních. Polská strana chce zvětšit plochu dolu až na 55 kilometrů čtverečních. Těžba se má dál posunout k jihovýchodu, téměř k polsko-české hranici, kde už dochází ke skrývkám. Ve výhledu se předpokládá další prohloubení dolu o asi 60–80 metrů. PGE má v plánu těžit až do roku 2044.
Odčerpávání vody z dolu výrazně snížilo hladinu podzemní vody na české straně. Agentura ČTK uvedla, že jen v roce 2013 odčerpali v dole 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí v Polsku do řek. Podle agentury toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.
