Miloš Zbránek, který je soudcem liberecké pobočky krajského soudu, před časem publikoval na internetovém serveru články opatřené titulky Zpráva o putování do Němec a Dopis dezorientovaného běžence.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu Zbránkovi za texty uložil důtku. Sám tvůrce je označil za uměleckou satiru, která musí být kousavá. Podle kárného senátu však příběhy obsažené v článcích hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem - za použití vulgarismů, sexuálních a násilných narážek - vykreslují migranty, pracovníky neziskových organizací a občanské aktivisty.
Zbránek se obrátil na Ústavní soud a odvolával se na porušení práva na svobodu projevu. Argumentoval mimo jiné tím, že příspěvky prezentoval jen pod svým jménem a příjmením, aniž by uvedl, že působí jako soudce.
Ústavní soud však Zbránkovu stížnost zamítl. „Jistá omezení svobody projevu, respektive literární činnosti, jsou ve vtahu k soudcovské funkci ústavně konformní. Soudce má povinnost i v běžném osobním životě, v podstatě 24 hodin denně, si počínat tak, aby nedošlo k narušení důstojnosti soudcovské funkce,“ zdůvodnil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.
Připomněl také, že soudce může kritizovat a vyjadřovat se třeba i nepopulárními názory k různým tématům, a třeba i včetně poměrů v justici, je však vždy povinen jednat a vystupovat tak, aby nenarušil důvěru veřejnosti v nezávislé a nestranné rozhodování soudů. „Zkrátka se nelze vysvléknout z taláru a psát problematické články,“ dodal s tím, že kárný senát posuzoval případ individuálně a přihlédl ke všem relevantním okolnostem.
Jestliže se podle Ústavního soudu někdo rozhodne být soudcem, dobrovolně na sebe tato legitimní omezení bere a měl by si uvědomovat, že jeho počínání bude veřejností vnímáno citlivěji než u jiných osob. „Pokud publikuje satirické texty, které mají zřetelný politický podtext, musí brát na zřetel, že tato vyjádření mohou mít ve společnosti silnější dopad,“ stojí v nálezu.
Už dříve ho vyzývali, aby se mírnil
Zbránek řeší jako soudce obchodněprávní agendu a předseda krajského soudu jako jeho šéf ho již dříve vyzýval, aby obsah svých textů trochu umírnil.
„Domníváme se, že Miloš Zbránek žádným způsobem nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Ústavní soud se nepouštěl do umělecké kritiky literárního díla, tu učinil již Nejvyšší správní soud. Pouze obecně konstatoval, že soudce musí dbát na své jednání i mimo soudní síň,“ řekl novinářům Zbránkův advokát Jakub Burget.
Nedávno odcházel od Ústavního soudu s nepořízenou soudce Kamil Kydalka, který před volbami v letáku vyjádřil přízeň k lokálnímu politickému uskupení. Projevené sympatie byly podle Ústavního soudu za hranou (psali jsme o tom zde).
Kydalka tehdy připustil, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva. „Když se huba zavře soudcům, tak se brzy zavře všem,“ glosoval rozhodnutí tehdy.
