Znepokojující jsou i poslední čísla z Českého statistického úřadu. Přes 33 procent domácností v regionu by vůbec nedokázalo vyřešit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 korun. Podle odborníků v sociálních službách jsou alarmující údaje v realitě ještě hrozivější. Navíc nerovnost mezi dětmi může prý v budoucnu vést k jejich frustraci a radikalizaci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto pošle od letošního školního roku do kraje přes 6,6 milionu korun na proplacení obědů sociálně znevýhodněným dětem. Pomoc se dostane celkem k 1 226 žákům.
„Zatímco před třemi lety se do projektu zapojilo 23 škol a akce financovaná z Evropské unie podpořila 373 dětí, loni to již bylo 976 dětí ze 43 škol. Letos se zúčastní 62 škol,“ uvedl náměstek hejtmana Petr Tulpa.
Problém rodičů, kteří nemají peníze na obědy pro své děti, může souviset i s čísly, která odhaluje Hana Koťátková z Krajské správy Českého statistického úřadu v Liberci.
„Pro 33,2 procent domácností v našem kraji je problematické zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 900 korun, téměř 31 procent domácností si nemůže dopřát týdenní dovolenou mimo domov. Dalších 13,7 procent dotázaných uvedlo, že si nemohli dovolit jíst obden maso a pět procent dostatečně vytápět byt,“ vypočítala Koťátková poslední dostupné statistiky.
Na vině jsou exekuce i finanční negramotnost
„V roce 2016 s velkými obtížemi nebo s obtížemi vycházelo se svými příjmy 21,5 procent domácností,“ dodala Koťátková. Je třeba ale podotknout, že v roce 2015 těchto domácností bylo ještě více - 30,9 procent.
Lubomír Šlapka, ředitel občanského sdružení Most k naději, je přesvědčen o tom, že na vině jsou například exekuce a dluhové pasti, do kterých se někteří lidé dostali.
„Za tím, že rodiče nemají peníze na obědy pro své děti, stojí stále ten nešťastný exekutorský a insolvenční zákon, který umožňuje z triviálního dluhu vytvořit i statisícový dluh. Dále jsou to půjčky od nebankovních institucí. Souvisí to s finanční gramotností, tedy spíše s negramotností,“ uvedl Šlapka.
Podle ředitele Mostu k naději je hodně dětí, které si z domova do školy přinesou jako celodenní jídlo v lepším případě suchý rohlík, nebo rohlík namazaný margarinem. „V horším případě má dítě hlad a žebrá u spolužáků a v tom nejhorším pak mladý člověk páchá nějakou závadovou činnost od prostituce, přes hazard až po drobnější krádeže,“ varoval Šlapka.
Ten se dále domnívá, že sociální nerovnost v dětských kolektivech může vést k pozdější radikalizaci. „Člověk si v dětství utváří názor, a to se pak později může projevit tím, co vidíme dnes - nejen sociální sítě plné rádoby vlastenců a zradikalizovaných frustrovaných jedinců. To je nebezpečný fenomén,“ podotkl ředitel.
Díky placeným obědům mají děti lepší docházku
Lukáš Průcha, ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni, hovoří o tom, že počet dětí, které nemohou kvůli nedostatku peněz chodit se spolužáky do školní jídelny je ve skutečnosti ještě vyšší.
„Ne všichni chtějí přijmout pomoc a ne všechny školy se do projektu obědů do škol zapojily,“ řekl Průcha. Podle něj se stává, že rodič raději nepošle dítě do školy vůbec, jelikož nemá pro něj ani na jízdenku a za svůj sociální statut se stydí.
„Co jsem měl ale možnost hovořit s řediteli škol, které se do projektu zapojily, placení obědů je jedna z možností, jak dítě ve škole udržet. Hovoří i o tom, že se těmto dětem výrazně zlepšila docházka. Pokud jde dítě ve škole na oběd, tak vydrží i celou odpolední výuku a mám za to, že by se mohlo stát i to, že tam vydrží i na nějaký odpolední kroužek, družinu a podobně,“ dodal Průcha. „Jedna z ředitelek mi dokonce říkala, že u nich měli dítě, které vůbec poprvé díky tomuto projektu mělo pořádné teplé jídlo.“
