Podle náměstka primátora Ivana Langra (Změna) může být v Liberci bez přístřeší odhadem tři sta lidí. Jedním z nich je i Jirka. Na ulici skončil před deseti lety.
„Měl jsem byt a vzal jsem k sobě ze soucitu jednu ženu s dětmi, jenže začala hrát na automatech a pít, a i když jsem chodil do práce, tak jsme se dostali do dluhů a z bytu nás vyhodili. Od té doby se v tom plácám, občas si najdu nějakou práci, ale platí málo. Je to těžké, dostat se zpátky do normálního života,“ popisoval před časem.
Mezi bezdomovci přibývají Slováci a Poláci
Denním centrem Naděje projde ročně kolem tři sta klientů. Jen od začátku letošního roku jich sem zavítalo dvě stě, podobný počet tu zaznamenali i ve stejném období loňského roku.
„Ne všichni ale míří k nám. Méně jich přichází také přes léto, kdy si někteří najdou sezonní práci,“ poznamenal Pavel Matějka, ředitel centra Naděje.
Podle něj ale stále narůstá počet cizinců, především Slováků a Poláků, kteří končí na ulici. Do Liberce je dovezou pracovní agentury, které jim ale garantují jen cestu do Čech, nikoli už zpátky domů.
„Když pak ti lidé poruší nějaké podmínky, nebo prostě v té práci předčasně skončí, tak nemají peníze ani kde bydlet, protože z ubytovny je vyhodí. Pak se ocitají třeba jen na chvíli na ulici, než se jim podaří vrátit domů,“ upozornil ředitel.
Dluhy snižují motivaci k práci
On sám zná jen pár jedinců, kterým se podařilo zapojit znovu do normálního života.
„Přes letní sezonu si spousta našich klientů najde i nějaké zaměstnání. Ale jejich problémy přesto zůstávají. Většina je dlouhodobě zadlužená, čímž se pak snižuje i motivace k práci. Těší se, že dostanou slušnou výplatu, ale když pak podstatná část padne na exekuce, tak jsou zklamaní. Navíc kvůli tomu, že nemají sociální vazby na jinou skupinu lidí, než ve které se pohybují, neumí si často sehnat ani bydlení,“ zdůraznil Matějka.
Dalším problémem, který začíná být stále víc palčivější, jsou bezdomovci s fyzickým postižením anebo senioři. Naděje ani její noclehárna v Kateřinkách nejsou bezbariérové a nemohou nabídnout speciální péči. Přitom jde často o lidi, kteří se o sebe nedokáží sami postarat.
„A to se ocitáme v začarovaném kruhu. Buď jsou v seniorském věku, ale nemají odpracované roky, takže nemají nárok na důchod, a pak je nevezmou v žádném domě pro seniory. Anebo jsou postižení, do důchodu mají daleko, ale zároveň se o sebe nejsou schopni postarat,“ vysvětlil ředitel. Tato skupina lidí je tak bohužel často odsouzena k umírání na ulicích.
Bezdomovcům se bude věnovat terénní pracovník
Bezdomovcům chce lépe pomáhat i samotná radnice. Od července se jim bude věnovat jeden z terénních pracovníků, který pravidelně dochází do sociálně vyloučených lokalit. Nově bude mít o půl úvazku více.
„Čím více o lidech bez domova budeme vědět, tím účinnější pomoc jim dokážeme poskytnout,“ uvedl Langr.
Terénní pracovník bude vyhledávat a pravidelně navštěvovat místa, která bezdomovci obývají. Jedním z cílů je zapojit část těchto lidí do systému veřejné služby, aby opět získali pracovní návyky. A motivovat je také k úklidu místa, v němž žijí. To se například povedlo strážníkům u pavlovické cyklostezky.
