Při úterní návštěvě Libereckého kraje to uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Poláci podle něj na jednání s českou stranou slíbili, že jsou připraveni provést opatření, která by případné škody zmírnila.
Polská strana podle Brabce slibuje, že je představí v dokumentaci EIA, kterou chce předložit do konce roku.
„Polská strana možnost ovlivnění přiznala historicky vůbec poprvé. Svědčí to o tlaku, který se nám v souvislosti s rozšiřováním dolu podařilo vyvinout,“ řekl ministr Richard Brabec.
Redakce MF DNES se opakovaně pokusila kontaktovat polskou stranu. Ta však neregovala.
Nejohroženější je nyní v souvislosti se ztrátou podzemní vody část Hrádku nad Nisou–Uhelná. Polská strana se chystá na změnu územního plánu, který se týká oblasti vesnice Opolno–Zdrój, a dobývací prostor se pak otevře směrem k polské obci Bialopole. Uhelná pak bude od hrany dolu zhruba 300 metrů.
Rozšíření může mít vliv na podzemní vodu
V souvislosti s rozšířením dolu směrem k české hranici by se pak podle geologů mohla posunout i klesající hladina podzemní vody. Čeští geologové i obce se také obávají prohloubení dolu až o 80 metrů pod úroveň hladiny moře. I to podle nich bude mít vliv na podzemní vodu.
Podle starosty Hrádku nad Nisou k poklesu podzemních vod v Uhelné a Václavicích už dochází.
„V jímacím vrtu v Uhelné vodní sloupec klesá. Myslím, že je více než důvodné se domnívat, že se to ještě zhorší,“ řekl před časem starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
K dramatickému poklesu hladiny podzemní vody došlo na českém území už v 80. letech. Dotklo se to i celého vodního režimu v širokém okolí včetně povrchových toků.
Ministerstvo životního prostředí se nyní snaží sbírat co nejvíce podkladů, aby mělo v ruce hodnověrné argumenty pro jednání s polskou stranou.
Mají je přinést také vrty České geologické služby. Detailně zmapují složení hornin v okolí Hrádku a ve Frýdlantském výběžku. Až dvousetmetrové vrty zjistí skutečný stav a chování podzemní vody před rozšířením dolu a po jeho prohloubení. Čeští geologové zpracují modely pravděpodobného chování vody.
Studny už vysychají
Na rozšíření monitoringu podzemních vod dá ministerstvo životního prostředí 30 milionů korun. Peníze mají zajistit sledování vody do roku 2020. Počítá se ale s tím, že geologové budou pokračovat až do roku 2044. Do tohoto roku chce společnost PGE těžit.
Ředitel České geologické služby před nedávnem pro MF DNES řekl, že dle údaje z roku 2015 se z dolu vyčerpá přes dvanáct milionů kubických metrů vody. „Dalo by se to přirovnat ke spotřebě jedné čtvrtiny obyvatel Prahy.“
Studny už dnes vysychají i v oblasti Chrastavy a Frýdlantu. Podle studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti, se to v souvislosti s rozšířením dolu patrně ještě zhorší.
Vodohospodáři, obce i stát se chtějí připravit na nejčernější scénáře, podle kterých by nedostatek vody mohl postihnout zhruba 30 tisíc lidí. Pomoci by mělo přivedení vody z přehrad v Jizerských horách. Předběžné náklady na toto řešení se pohybují kolem dvou miliard korun.
