Když krátce po Vánocích zahlásil českolipský babybox, že uvnitř je dítě, zůstali lékaři opaření šokem. Uvnitř schránky totiž ležel nikoliv novorozenec, ale devítiměsíční chlapec, který už čile lezl. Dokonce uměl říct slovo máma, na což každá matka netrpělivě čeká. Chlapec jej ale neměl komu povědět. Rodiče se ho odložením do babyboxu vzdali.
Příběh chlapce, jehož pojmenovali Vojtěch, tím ale nekončí. MF DNES zjistila, že dítě se k matce může ještě vrátit.
„Chlapec měl u sebe v igelitových deskách složku dokumentů. To bylo klíčové. Z nich se dalo docela dobře vypátrat, kdo jsou rodiče. OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red) teď šetří celé rodinné prostředí, jak to tam vypadá, jaké měli problémy, jak žili. Ukázalo se, že matka je v tom nevinně, že dítě do babyboxu dal někdo jiný. Takže teď se řeší, aby se chlapec vrátil k mamince, která s jeho odložením nesouhlasila a nadále o něj jeví zájem,“ řekl MF DNES důvěryhodný zdroj obeznámený se situací.
Českolipský OSPOD odmítl cokoliv komentovat s poukazem na ochranu soukromí dětí. Redakce z dostupných zdrojů zjistila, že v rodině už proběhlo několik jednání s úředníky. Ti preferují návrat dítěte k matce. Ta se však musí vymanit z vlivu svého partnera, který byl pravděpodobně iniciátorem odložení chlapce do babyboxu.
Postup potvrdila i mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, které postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí řídí.
„U odloženého dítě, jehož totožnost se podařilo zjistit, příslušný OSPOD samozřejmě vyhledá jeho rodiče, projedná s nimi vzniklou situaci, možnosti řešení a dalšího postupu, jakož i prošetří celkové rodinné a sociální poměry dítěte a jeho rodiny,“ informovala mluvčí Kristýna Křupková.
Třebaže policie zmíněný případ nevyšetřuje a ani nehodlá nikoho obvinit, není vyloučeno, že u matky kriminalisté ještě zazvoní. Rodiče totiž mají ze zákona povinnost každou změnu kolem dítěte hlásit, například i to, že už nebudou na dítě pobírat rodičovský příspěvek. Pokud by postupovali jinak, vystavují se podezření, že dítě zanedbali, ublížili mu nebo ho případně prodali a své jednání by museli vysvětlit na policii.
O dítě by se zajímali i úředníci. Jakmile je dítě zapsáno v matrice a v evidenci obyvatel, dříve či později budou rodiče některými správními orgány kontaktováni v různých záležitostech dítěte.
Nejpozději v pěti letech dítěte, kdy vzniká povinnost přihlásit jej do mateřské školy, by rodinu kontaktovala školka. Ta by je zároveň nahlásila na OSPOD. Přestupek by projednal obecní úřad. Pokud by rodiče nemohli prokázat, že je dítě naživu, obec by dala podnět policii.
Malému Vojtěchovi tak paradoxně nejvíce pomohlo, že byl při odložení již starší. Tím pádem byl veden u dětského lékaře, měl rodné číslo a byl v evidenci obyvatel. Čili byl pro úřady dohledatelný. Pokud by jej rodiče odložili ihned po porodu, ještě před přidělením rodného čísla, nejspíš by se jim ho nikdy nepovedlo vypátrat. Takové děti jsou pro systém v podstatě neviditelné. Jde hlavně o domácí porody.
Devítiměsíční dítě je už pro babybox příliš staré
Oslovení odborníci se shodují, že devítiměsíční dítě je už pro babybox příliš staré. Má totiž k matce vytvořené pouto, jehož přetržením pak může trpět celý život. „V devíti měsících dítě už bezpečně poznává matku a bývá nešťastné, pokud je od ní odpoutáno. Může se to projevit plačtivostí, ale v dlouhodobém hledisku třeba emoční nejistotou a neschopností navazovat vztahy. Takové dítě trpí,“ podotýká českolipská psychiatrička Viera Gutová.
V případu devítiměsíčního Vojty byly otazníky už od počátku. V babyboxu byl totiž odložen nejen se všemi dokumenty, ale i teple a slušivě oblečen do džínů a svetru s obrázkem na prsou, na hlavě měl teplou čepici zavázanou pod bradou. To je v silném kontrastu s tím, jak běžně vypadají děti odložené matkami hned po porodu.
„Často jsou úplně nahé, špinavé od krve a mázku. Někdy jsou zabalené jen v hadrech, pamatuji i dítě zabalené v alobalu nebo igelitovém pytli,“ vzpomněl zakladatel babyboxů Ludvík Hess. Tento případ se lišil. Chlapec byl naprosto zdravý a vypadal, že o něj matka dobře pečovala. Jeho odložení též nebylo možné vysvětlit laktační psychózou, kterou mohou matky trpět v šestinedělí, nikoliv však v devíti měsících po porodu. Vypátrání matky by pak umožnilo chlapci vrátit se k ní.
„Jsem rád, že to takhle dopadlo. Už se to párkrát stalo, že dítě z babyboxu se vrátilo k rodičům a já jsem potěšen, že tento případ takhle nejspíš dopadne,“ komentoval Ludvík Hess.
Nejstarším dítětem odloženým do babyboxu byl loni dvouletý chlapec v Pelhřimově. Pojmenovali ho Karel. Bizarní případ rovněž skončil dobře. Třebaže šlo už o třetí dítě od jedné matky, které skončilo v babyboxu, přihlásil se o něj chlapcův dědeček, kterému bylo divné, že jeho vnuk zmizel.
„Babybox jsem nevymyslel pro devítiměsíční děti“Otec a zakladatel babyboxů Ludvík Hess je zklamán z toho, že lidé do babyboxů odkládají nejen novorozence, ale i starší děti. Popírá to podle něj smysl těchto zařízení. |
