„V kašně má být standardně tak metr a půl vody, je tam ale trvale sotva dvacet centimetrů. Přesto jejími základy voda stále protéká. Je to ostuda města a právem budí pohoršení našich spoluobčanů,“ tvrdí předseda spolku Otakar Grund. V dopise adresovaném starostovi jej „rodáci“ vyzvali, aby závadu konečně vyřešil.
Problém je v tom, že za 22 let nikdo nepřišel na to, proč kašna prosakuje a na dlažbě náměstí se kolem ní stále tvoří mokré mapy. V prvních letech po dokončení kašny ji radnice neustále reklamovala u stavební firmy Kožíšek – Němcová. Firma měnila impregnaci a kašnu přespárovala. Voda vytékala dál.
Za více než čtvrt milionu pak radnice nechala vanu kašny pokrýt olověnými pláty. Ani to nepomohlo. Opravovalo se i potrubí pod kašnou. Bez úspěchu. Stavební firma nakonec zkrachovala, a tak opravy šly na bedra Turnova. Několik dalších zásahů ale nepřineslo žádný výsledek. Takže se lidé začali smiřovat s tím, že mají vodu všude kolem, jen ne v kašně.
„Vím o tom problému od doby, co jsem starostou. Trápí mě to, ale řešíme víc problémů a zatím nebyl prostor se tímhle zabývat. Byl bych rád, kdyby byla kašna konečně napuštěná,“ komentoval starosta Turnova Tomáš Hocke (NB). Podle něj je ve hře i kompletní rozebrání a znovusestavení kašny.
Příčinou mohou být chybějící zámky na kamenech
„Pokusíme se nejprve klempířsky opravit olověnou vložku. Pokud to nepomůže, mohla by se dovnitř kašny instalovat nerezová vana. A nebo kašnu kompletně kamenicky rozebrat a spravit, což je ten nejdražší zásah,“ vysvětluje starosta, sám povoláním stavební inženýr.
Podle něj mohou být příčinou průsaků chybějící zámky na jednotlivých pískovcových kamenech, z nichž je kašna sestavena. Pár metrů od kašny je rušná silnice, otřesy a vibrace od aut jezdících po žulové dlažbě způsobují, že konstrukce kašny se stále posouvá. Z mikrotrhlin pak uniká voda. Tuto variantu ale zvažovala radnice i v roce 2003, kdy se drobné skuliny mezi kameny hledaly a spárovaly. A nepomohlo to.
Příčinu problému mnozí vidí už v samotné stavbě kašny. Ta probíhala v roce 1998, když si země připomínala 80 let od vzniku samostatného Československa. Na otevření rekonstruovaného náměstí s kašnou přijel tehdejší šéf parlamentu Václav Klaus. Do toho dva týdny vytrvale pršelo. Dělníky tlačil čas a stavbu uspěchali. Penetrace se do pískovcových bloků nestihla vsáknout, nanášeli ji na mokrý kámen.
Stavba kašny probíhala v éře starosty Milana Hejduka. Ten dnes vnímá problém jako okrajový. „Myslím, že pro Turnov je to naprosto bezvýznamné téma. Řekl bych okurkové. Nedávno jsem u kašny byl a trochu vody v ní je. A stejně se v ní nikdo nebude koupat, tak nevidím důvod, aby byla po okraj plná vody,“ řekl MF DNES Hejduk.
Současná kašna je replikou té původní
Podle něj mají průsaky vody možná ještě jiný důvod. „Po sérii oprav, které protékání nezabránily, bych se spíš přikláněl k jinému vysvětlení. Uvažuji, že tam dochází k masivnímu vzlínání vody, která pak vytéká z kašny ven na její schody,“ zamýšlí se Hejduk.
Vzlínání je fyzikální vlastnost, kdy se voda drobnými kapilárami dokáže šířit i navzdory gravitaci. Jako příklad uveďme papírový ubrousek namočený kouskem do sklenice vody. I ten se za chvíli celý nasákne.
Kašna v centru Turnova je replikou původní kašny, která byla z původního Masarykova náměstí odstraněna krátce po jeho přejmenování 10. března 1953 na náměstí J. V. Stalina. Komunisté chtěli větší část náměstí otevřít pro vzrůstající dopravu, vadila jim i panenka Marie na sloupu uprostřed kašny. Ta se nakonec jako jediná zachovala a po restaurátorském zásahu a pozlacení se na novou kašnu vrátila.
Obnovu kašny si pak „vydupal“ Spolek rodáků a přátel Turnova, dodnes sdružující na 300 patriotů. Na stavbu z vlastních příspěvků i veřejných sbírek nashromáždili přes půl milionu korun. Dalších sto tisíc marek na stavbu věnoval v roce 1998 mecenáš B. J. Horáček, rodák z Radvánovic, který v roce 1949 emigroval, ale na svůj domov nezapomněl.
