Být astronautem je sen mnoha kluků i holek. Většině se to nikdy nesplní. Vidět na vlastní oči to, co vidí oni ze svých vesmírných modulů, však mohou. Stačí přijít v sobotu na Jizerku, kde se koná největší astronomická akce pro veřejnost – Den a noc na Jizerce. Dozvědí se o výzkumu vesmíru, kosmických sondách a na obloze spatří nejen konjunkci Venuše s Měsícem, ale třeba i Slzy svatého Vavřince – ojedinělý roj Perseid.
„Okem je vidět galaxie v Andromedě, dalekohledy ukážou nádherné mlhoviny, hvězdokupy a dvojice hvězd. Hodně pozornosti si ale určitě ukrojí právě defilé jasných planet. Věříme, že v triedru bude ještě dobře vidět i červencový hit, kometa NEOWISE,“ láká jeden přednášejících, astronom a vedoucí planetária v iQLANDII Martin Gembec.
Martin Gembec řídí planetárium v liberecké iQLANDII, kde se děti učí o vesmíru, planetách nebo výcviku astronautů.
Proč vás v Klubu astronomů Liberecka napadlo takovou akci uspořádat zrovna na Jizerce?
Již dlouhou dobu se mimo jiné zabýváme problematikou světelného znečištění. I běžná veřejnost si všímá, že v Jizerkách je obloha podstatně tmavší, i když už zdaleka ne tak temná, jak bychom si přáli. sem už světla měst dosáhnou. A tak jsme k Mezinárodnímu roku astronomie 2009 založili naši pobočku České astronomické společnosti ve spolupráci s obcemi, krajem, Lesy ČR, CHKO Jizerské hory a dalšími subjekty na polské straně podepsali memorandum za vznik Jizerské oblasti tmavé oblohy. Tento unikátní přeshraniční projekt nám dává lepší rámec propagace správného svícení a ochrany tmavého nočního prostředí tam, kde je to přirozenou součástí přírody.
K pozorování nebeských jevů je potřeba sofistikovaná technika. Tu vezmete kde?
Na akce jsme vždy vozili vlastní techniku a i letos to bude ten hlavní tahák, protože kolegové vlastní obrovské dalekohledy o průměru až padesát centimetrů. Speciální přístroje k pozorování Slunce ale poskytne hvězdárna v Turnově iQLANDIA a použity budou i další jejich přístroje.
O Jizerce je známo, že jde o oblast velmi tmavé oblohy. Jak moc je vhodná pro pozorování astronomických jevů, pokud ji srovnáme třeba s Libercem?
Obloha na Jizerce je stále poměrně unikátní. Bohužel i zde se najdou objekty, které jsou nevhodně osvětleny, ale snažíme se o nápravu. Trápí nás také nevhodné osvětlení přilehlých obcí, především bílými LED lampami, to se opravdu v posledních letech moc nepovedlo. Bílé světlo s výraznou modrou složkou do noční krajiny nepatří. Stále však můžeme v Jizerkách vidět velmi širokou a temnými oblastmi členěnou Mléčnou dráhu. To nyní v létě zaujme jistě každého pozorovatele. Srovnání s Libercem je nemožné, protože to je jako noc a den.
Největším nepřítelem astronomů je oblačnost. Co budete dělat, když bude zrovna zataženo?
Akce Den a noc na Jizerce už zažila všechny druhy počasí. Takže víme, že lidi neodradí ani zatažená obloha. Nabízíme řadu zajímavých přednášek a velmi oblíbené je vystoupení hudební skupiny Zlatý holky, na které můžeme i letos pozvat. Konat se bude jako již tradičně v budově Muzea Jizerských hor přímo v srdci obce Jizerka.
15. srpen je dnem, kdy na obloze dojde ke konjunkci Měsíce a Venuše, obě tělesa se spojí v jeden velký zářící bod. Jaká je to vlastně podívaná? Obě tělesa od sebe budou vzdálená jen čtyři stupně, půjde je pozorovat?
Ano, v případě jasné oblohy je Venuše viditelná někdy i pouhým okem a v dalekohledu ji budeme moci pozorovat jako tlustší srpek. Nedaleký dorůstající srpek Měsíce bude vidět i pouhým okem a tak to bude velmi zajímavé už odpoledne před šestnáctou hodinou, než obě tělesa budou moc nízko.
Srpen je tradičně měsícem, kdy je noční obloha štědrá na Slzy svatého Vavřince, neboli meteorického roje Perseid. Očekáváte, že nějaké lidé uvidí i na Jizerce? A kolik jich můžeme spatřit?
Přestože maximum roje připadlo na 12. srpen, kdy bylo možné spatřit až sto „padajících hvězd“, nepochybně i 15. srpna ještě nějaké slzy ukápnou. Zřejmě jich bude tak desetina oproti maximu, ale mohly by být vidět i slabší kousky, takže se máme ještě na co těšit.
Perseidy |
Perseidy jsou přitom jedním z mála jevů, které lze dobře pozorovat i na méně temných místech než je Jizerka, aniž by člověk musel mít dalekohled. Doporučíte, kdy a kde je to nejlepší?
V Liberci bych se vydal do Ostašova na pole, v Jablonci do okolních kopců. Obecně si je potřeba vyhledat tmavší místo s nerušeným rozhledem. Nejlépe tam, kde nám do očí nesvítí lampy. Potom si lehnout a dívat se na co největší část oblohy. Perseidy jsou poměrně rychlé meteory, jejichž stopa směřuje jakoby ze stejnojmenného souhvězdí. Radiant roje je pod dvojitým vé souhvězdí Kasiopeji. Pokud uvidíme letět meteor odjinud nebo bude pomalý, nejde o Perseidy, ale o jiný roj nebo náhodné smítko, které vletělo do atmosféry a nepatří do proudu prachu z komety Swift-Tuttle, který způsobuje roj Perseid.
O srpnových nocích je na nebi dobře patrný i Mars, Jupiter i Saturn. Co dalšího lidé 15. srpna uvidí?
Oblíbené je pozorování objektů vzdáleného vesmíru. Okem je vidět galaxie v Andromedě, dalekohledy ukáží nádherné mlhoviny, hvězdokupy a dvojice hvězd. Hodně pozornosti si ale určitě ukrojí právě defilé jasných planet. Věříme, že v triedru bude ještě dobře vidět i červencový hit, kometa NEOWISE.
Propagace astronomie je jedním z cílů, který si touto akcí kladete. Daří se mezi lidmi vzbuzovat zájem o ni?
Astronomie je věda, která je pro lidi poutavá, ale chleba si za ni nekoupíte, by asi zněla moje odpověď (smích). Výzkum Marsu, krásné planety a krátery na Měsíci nebo překrásné oblasti Mléčné dráhy lidi tak nějak přirozeně lákají, ale trvalý zájem o výzkum vesmíru pak pochopitelně projeví jen mizivé promile z nich. My z Klubu astronomů Liberecka jsme především milovníci koukání na oblohu a nebo ji také pro potěšení lidí fotografujeme a snažíme se toto poselství posílat dál. Díky našemu koníčku můžeme lidem ukázat, že astronomie je zajímavá věda a že rozumně vynakládané peníze za veřejné osvětlení by se v konečném důsledku daly využít jinde, i když se tak kupodivu neděje. Lidé vedoucí obce, podobně jako velká část veřejnosti, zřejmě nevědí, že se zde skrývá nejen možnost vidět lépe noční oblohu, ale i významně zlepšit život lidem v obci a ještě na tom ušetřit peníze na jiné projekty.
Vy osobně jste šéfem planetária v iQLANDII. Vnímáte mezi dětmi, které navštěvují planetárium, touhu poznávat vesmír?
Když jsem se živil jako učitel, vnímal jsem to jako poslání. Nyní je mým posláním ukázat lidem význam vesmíru a kosmonautiky pro náš život. Mám velké štěstí, že část návštěvníků k nám chodí cíleně za těmito informacemi a je to tedy spojení práce a koníčku. Zároveň mám ale radost, že umíme citlivě a zábavnou formou představit vesmír i běžným návštěvníkům iQLANDIE, kteří k nám jistě nechodí jen za poznáním, ale i za zábavou. Velmi hrdý jsem na tým lektorů planetária, kteří umí fantasticky přiblížit vesmír školám i veřejnosti. Máme na to myslím i na české poměry unikátní živé pořady. Jsou to však právě děti, které jsou kořením těchto cest za poznáním. Věřím, že se mezi nimi najdou noví vědci, astronomové a kdoví, možná i nový český kosmonaut.
Je ovšem fakt, že školní osnovy jsou celkem skoupé na informace o vesmíru. Zpravidla se vše odbude Sluneční soustavou a tím to lidově řečeno hasne. Pak se nemůžeme divit, že lidi si kometu představují jako hořící kouli a ptají se, kde je měsíc, když je zrovna novoluní. Není to škoda?
Jak jsem zmínil, snažíme se školám vyjít vstříc, aby se nemusely téma učit jen ve škole, ale aby nás vnímaly jako partnera, který to zčásti odučí za ně a ještě jim poskytne know-how po návratu do lavic. Máme ještě rezervy, ale snažíme se být se školami na jedné vlně a jsme rádi, že nás navštěvují stále častěji.
Vy máte na Jizerce přednášku o průzkumu Marsu. Je to přitom pár dní, kdy k Marsu odstartovala raketa Atlas V. s vozítkem Perseverance, které bude po přistání na rudé planetě pátrat mimo jiné po stopách života. Věříte osobně, že Mars byl nebo snad stále je planetou osídlenou organismy?
Je to můj sen něco takového zažít. Pořád nevíme, zda je reálné, aby na Zemi vznikl život, ale v takovém případě se nabízí, že by tedy mohl vzniknout i jinde. Pokud se nám život, nebo jeho dávné stopy nepodaří najít na Marsu a později ani jinde ve Sluneční soustavě (např. na Jupiterově měsíci Europa, Saturnově Enceladu apod.), pak se budeme muset smířit s vírou, že život je něco unikátního. Věřící má možná v otázce života jasno, ale vědcům tato otázka přesto nedá spát.
Je podle vás reálné, že se dožijeme dne, kdy na Marsu přistane lidská posádka?
Ano, tentokrát je to reálnější, než před třiceti lety, kdy jsem se kosmonautikou a vesmírem začal zabývat. Stále je třeba mít na paměti, že nebýt dávných výprav Evropanů do celého světa, nebyla by naše civilizace tam, kde je a úroveň našeho poznání a techniky jde ruku v ruce s tím. Kdysi jsem věřil, že se najde politická vůle takto náročný projekt opět podpořit a poslední snahy o dobytí Měsíce v podání NASA nám dávají naději. Objevil se však nový impulz, který může nakonec pomoci dobýt Mars už třeba za deset, nebo 15 roků a tím je turistika. Soukromé firmy budou mít stále větší zájem nabídnout lidem tento nevšední zážitek a peníze z toho by mohly být tím, co pomůže financovat tak nebezpečný, nákladný, ale nesmírně poutavý čin, jakým je dobytí Marsu.
