„Nepředložilo se nic, o co by se to dalo opřít. Myslím, že se to nemělo žalovat.“ Tuto větu pronesl loni na konci května soudce Petr Neumann, načež za nějaký čas odešel do penze.
Odůvodnil tak verdikt libereckého krajského soudu. Ten zprostil obžaloby všech dvanáct lidí obviněných v korupční kauze spojené s rekonstrukcí kostela svaté Maří Magdaleny. Osvobozující verdikt si tehdy vyslechl i hejtman Martin Půta stíhaný za přijetí úplatku a zneužití pravomoci.
Minulý rok v listopadu však Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání zpátky do Liberce. Proč se odvolacímu soudu verdikt toho krajského nelíbil? Třeba proto, že soudce Neumann vůbec nepřipustil jako důkaz odposlechy aktérů případu.
Přesné znění odůvodnění pražského soudu zatím nebylo známo. Jako první ho celé zveřejnil nedávno server Náš Liberec, nyní některé pasáže přináší i MF DNES.
Je třeba vytknout, že vrchní soud sice výslovně konstatuje, že nehodnotí to, zda jsou obžalovaní vinni, nebo ne, ale kritizuje způsob, jakým soudce Neumann svůj osvobozující rozsudek odůvodnil. Například již zmíněné nepřipuštění odposlechů jako důkazů.
„Pokud však jde o samotné důvody, pro které shledává krajský soud odposlechy nepoužitelnými, pak se s nimi odvolací soud neztotožňuje, a na tomto místě nejprve zcela stručně a zcela jasně deklaruje, že odposlechy jsou získány na základě naprosto zákonného postupu, a proto jsou ve věci (resp. v obou věcech po spojení) plně použitelnými a využitelnými důkazy,“ stojí například v odůvodnění pražského soudu.
Ten dále říká, že až se věc vrátí zpět do krajského města, musí s odposlechy soud jako s důkazním materiálem pracovat.
Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Michael Hodoušek dále říká, že vyšetřovatelé korupční kauzy by se jen na základě výslechů podezřelých nemuseli vůbec dostat k důležitým informacím.
„Mělo se totiž jednat o trestnou činnost organizovanou – tedy s nutným předpokladem podávání vzájemných informací, pokynů a podobně, páchanou v zásadě inteligentními osobami s velice dobrou znalostí toho, že by se měly dopouštět protiprávní činnosti, z čehož nutně pramení i nutnost domlouvání, a to utajovaného, neveřejným způsobem, stejně tak další předávání informací, k čemuž se přirozeně nabízí kontakt telefonický, osobní i jiný,“ napsal Hodoušek.
Kromě odposlechů se vrchní soud například pozastavuje nad tím, že jednomu z hlavních obžalovaných, společnosti Metrostav, bylo přiznáno i postavení poškozeného.
„V dalším řízení krajský soud uvedené pochybení napraví, společnost Metrostav nebude mít postavení poškozeného, a v tomto smyslu také nebude rozhodováno o žádných jiných nárocích,“ nařizuje soud.
Půta: Použití odposlechů jsme sami navrhovali
Hejtman Martin Půta, který se v kauze po celou dobu cítí zcela nevinný, již dříve řekl, že ho zrušení osvobozujícího verdiktu krajského soudu nepřekvapilo.
„Moji obhájci mě už na jaře upozorňovali, že se to může stát, takže mě to nepřekvapilo. Z rozhodnutí radost samozřejmě nemám, ale nic to nemění na skutečnosti, že jsem rozhodování výboru regionální rady ovlivnit nemohl, ani jsem se o to nesnažil, a že mě nikdo neuplácel, jak zaznělo v prvoinstančním rozsudku,“ uvedl Půta.
Dodal také, že mu nevadí, že soud použije odposlechy jako důkazy. „To, že soud řekl, že je naopak možné odposlechy použít jako důkaz, nám nevadí. Sami jsme je navrhovali jako důkaz, ale soud to odmítl,“ řekl Půta s tím, že vše bude znamenat jediné: protáhnutí kauzy na dalších šest let.
