„Na pracovním jednání jsme se shodli, že studie má takové závady, že ji nemůžeme přijmout. A to ani část z ní. Potřebujeme ji jako celek. Ale dokument má takové nedostatky, že ho odmítáme převzít, nic jiného nám ani nezbývá,“ sdělil náměstek hejtmana pro školství, tělovýchovu a sport Dan Ramzer (ODS).
Za zpracování studie měla polská kancelář dostat 1,1 milionu korun. Peněz se však zřejmě nedočká.
„Nemůžeme a nechceme platit něco, co pro závady nemůžeme převzít. Máme k tomu řadu námitek. Je to složité. Poláci nabízejí, že to ještě dopracují, ale nevylučuji, že nakonec to skončí možná až u soudu. Musíme se teď o dalším postupu poradit i se Svazem lyžařů ČR, Národní sportovní agenturou, městem Harrachov a dalšími,“ řekl Ramzer.
Soutěž na zpracování studie vyhrála polská projekční kancelář na začátku loňského roku. Hotové dílo, které mělo ukázat, jakou cestou při modernizaci dnes chátrajícího areálu jít, mělo Archigeum odevzdat letos v lednu. Termín ale Poláci nestihli, dokument předložili až teď.
„Pořád jsme je museli upomínat, vyzývat, ať předloží, co mají,“ dodal Ramzer. Ještě loni přitom jednatel firmy Archigeum Przemysław Gawęda tvrdil, že se studií nebude problém a termín se stihne.
„Máme dobrý interdisciplinární tým a hlavy plné nápadů. Skokanský areál v Harrachově by měl být průkopníkem v nových standardech pro tento typ sportovní infrastruktury ve světě. Mamutí můstek, který je dnes naprosto zchátralý, by po modernizaci měl být největším na světě. Chceme k tomu Čechům pomoci,“ uvedl tehdy Gawęda.
Archigeum přitom není v oboru nováčkem. Dlouhodobě spolupracuje s komisemi Mezinárodní lyžařské federace FIS, aktuálně se podílí na modernizaci skokanského areálu v polském Zakopaném.
Jenže u veřejné zakázky vypsané Libereckým krajem se zřejmě nepopasoval se zadáním studie. Její součástí nemělo být jen technické řešení přestavby skokanských můstků, ale také zhodnocení stavu celého areálu, návrh toho, jak si má středisko na samo na sebe vydělat, jakou podporu bude provoz vyžadovat od Harrachova, kraje a státu.
Dále také vyčíslení provozních nákladů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, zhodnocení ekonomické efektivity vynaložených peněz na revitalizaci z pohledu sportu a cestovního ruchu, srovnání s podobnými středisky v zahraničí a řada dalších požadavků.
Souhra nešťastných věcí
„Některé nebyly splněny vůbec, jiné jen částečně. Nebylo to kompletní,“ zmínil Ramzer. Podle místostarosty Harrachova Tomáše Vašíčka mělo být zadání studie zřejmě lépe formulováno.
„Každá studie je odrazem svého zadání. Když to není úplně kvalitní, pak nebude kvalitní ani studie. Zasahovalo do toho příliš mnoho subjektů a asi to šlo trochu jiným směrem, než mělo. Nejdůležitější měla být specifikace udržitelnosti areálu, čím si na sebe vydělá, komu dalšímu než jen skokanům může sloužit,“ myslí si Vašíček.
Také člen komise FIS pro výstavbu můstků Josef Slavík má za to, že Poláci odvedli kus práce, ale ne ve všem se trefili do očekávání.
„Je to souhra nešťastných věcí. Zadání studie zřejmě nebylo úplně nejlepší, každý si to pak vykládal po svém. Také se v průběhu vyměnilo vedení Harrachova, i na kraji došlo po volbách k obměně, to všechno s tím souvisí. Je ale pravda, že Poláci byli ve velkém časovém skluzu, měli problém s tlumočníkem, ale o prodloužení lhůty si nepožádali. Teď je třeba vymyslet, co s tím dál. Jestli se aspoň něco z toho, co udělali, využije, nebo ne,“ řekl Slavík.
15. července 2020 |
