Měla to být bariéra, která zabrání šíření prasečího moru směrem na jih. Dálnice A4, která vede z Polska do půlky Německa, téměř dva roky úspěšně působila jako „zeď“, přes kterou se nakažená divoká prasata nedostala.
To se ale změnilo letos v září. Dosud se prasečí mor valil z Polska směrem na západ do Saska právě nad dálnicí A4, teď nakažená zvířata postupují i na jih. K oblasti Hrádku nad Nisou, Frýdlantskému a také Šluknovskému výběžku. Nakažení divočáci už se objevili pod dálniční bariérou jak na německé, tak polské straně v oblasti kolem Görlitz/Zgorzelec.
„Otázka proto nezní, zda se prasečí mor k nám dostane nebo ne, ale kdy přijde. A se to odhadnout nedá. Může to být za měsíc, ale také zítra. Nákaza nejde jen lineárně, může přeskakovat z místa na místo. Pro prasata není problém migrovat za potravou dvacet kilometrů a měnit stálé teritorium za jiné, které jim poskytne potravu,“ varuje ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta.
Africký mor prasat je přitom nejen velkou hrozbou pro divoká, ale i domácí prasata. Nakažená zvířata nemají šanci přežít. Když mor chytnou, zemřou zpravidla do pěti dnů. Žádná vakcína neexistuje.
„Pokud se tu prasečí mor objeví, přinese to velká omezení pro všechny. Pro chovatele i zpracovatele vepřového masa, protože se nebude smět s vepřovým obchodovat, hrozí i vybíjení chovů domácích prasat. Bude platit zákaz vstupu do lesů kolem ohnisek nákazy pro veřejnost i vlastníky lesa. Bude i zákaz lovu spárkaté a pernaté zvěře, aby se střelbou divoká prasata nevyplašila a nepřemísťovala se sem a tam a neroznášela tak nákazu dál,“ naznačuje Šebesta část omezení.
Veterináři nařizují opatření
Veterináři v Libereckém kraji už proto mají zmonitorované všechny velké i malé chovy prasat domácích i potravinářské podniky a jatka. Těm postupně nařizují, jaká hygienická a technická opatření mají provést, aby se k nim nákaza nedostala. „Bohužel, nemáme podchyceny všechny drobné chovatele. I ten, kdo má doma jedno prase, má povinnost se zaevidovat. Ne všichni to ale udělali. Budeme proto vyzývat obce, aby nám v tom pomohly. Znají líp situaci v místě než my,“ sdělil Jiří Plášil z krajské veterinární správy. Ta také sbírá údaje o mrazicích boxech, které využívají myslivci k uložení ulovené zvěře.
Kvůli výskytu prasečího moru v Sasku a Polsku platí od loňského listopadu nařízení na intenzivní odlov divočáků podél hranice od Šluknovského výběžku až k Harrachovu. Zatím tam myslivci zastřelili téměř 4 tisíce divočáků a našli 123 uhynulých nebo autem sražených kusů.
„Bohužel, ta čísla nejsou nijak velká. V podstatě se jen minimálně liší od toho, co se odlovilo v minulých letech. To je špatně. Je nutné odlov zintenzivnit,“ nabádá Šebesta.
Divočáky rozhánějí vlci
Podle mysliveckých sdružení to je ale problém. Tlupy divočáků rozhánějí vlci. „V Sasku i Polsku stoupl počet vlků zhruba o 30 procent, zasahuje to i k nám. Zvěř je štvaná, běhá sem a tam, už nevydrží ani den na místě. Je těžké něco ulovit,“ argumentovali myslivci na jednání s veterináři. Podle některých starostů by se měla přijmout i jiná preventivní opatření než jen zvýšený odlov. „V Sasku postavili podél hranice s Polskem elektrické ohradníky. Nechápu, proč se tomu i u nás nejde víc naproti,“ ptá se starosta Brniště Michal Vinš.
„Až to sem přijde, bude pozdě. Nečekejme, až se to tu objeví,“ přidává se i starosta Višňové Tomáš Cýrus. S ohradníky nebo mechanickými zábranami se ale podle veterinární správy počítá až v momentě vyhlášení mimořádného stavu. „Bohužel, legislativa u nás je jiná než v Sasku. My tu nemůžeme jen tak stavět ploty, povolat k tomu hasiče, armádu bez vyhlášení mimořádného stavu. A ten se vyhlásí, až tu nákaza skutečně bude. Problém tu je i s povolením vstupu na soukromé pozemky,“ řekl Šebesta.
Veterinární správa také nabádá myslivecká sdružení, aby se předzásobila ochrannými obleky a speciálními vaky, do kterých se budou uhynulí divočáci dávat. Obce v příhraničí pak dostanou informace, jak postupovat při vyhlašování zákazu vstupu do lesů.
