„Na začátku 30. let 20. století byl zlatý věk závodění na okruzích. V Německu platily za hlavní rivaly Mercedes-Benz a Auto Union, což bylo spojení značek Audi, DKW, Horch a Wanderer,“ přibližuje tehdejší atmosféru Ondřej Láník, mluvčí Škody Auto, která má rodný dům věhlasného konstruktéra pod svými křídly.
„Tyto dvě automobilky ve 30. letech díky svému technickému umu a pokrokovosti dokázaly na silnice dostat auta, která jsou dodnes plně konkurenceschopná s těmi nejlepšími formulovými závodními stroji,“ pokračuje Láník.
Mezi tyto stroje spadá Typ C, kterému předcházely Typ A a Typ B. Všechny nesly společný podpis - Ferdinand Porsche. Právě on je pro Auto Union zkonstruoval.
„Porsche byl v mnoha směrech průkopník technických řešení a platí to i o tomto voze. Už na první pohled je patrné, že vůz nemá klasické uspořádání, jako měla tehdejší závodní auta, a to motor za přední nápravou a místo pro řidiče co nejblíže před zadními koly. Typ C má uspořádání, které je charakteristické pro poválečné a i dnešní formulové vozy, a to že motor je uprostřed před zadními koly a jezdec sedí před motorem. To v té době bylo poměrně neobvyklé a netradiční,“ podotýká Láník.
Motor měl objem něco přes šest litrů, výkon 520 koní a dokázal monopost vystřelit až na rychlost 313 km/h, s aerodynamickou karoserií pak neuvěřitelných 340 km/h.
Částka 75 tisíc říšských marek, kterou Porsche na začátku projektu obdržel, se automobilce náramně vyplatila. Typ C v roce 1936 vyhrál tři ze čtyř Velkých cen, a to v Německu, Švýcarsku a Itálii, k tomu všechny závody na okruzích i závody do vrchu, jichž se zúčastnil.
Nejúspěšnějším jezdcem byl Bernd Rosemeyer, který v sezoně 1936 získal titul Mistra Evropy. V letech 1936 až 1937 Typ C ustavil více než 30 světových rekordů. Klikové zavěšení předních kol s příčnými zkrutnými tyčemi a zadní kyvadlové polonápravy Ferdinand Porsche později uplatnil ve Volkswagenu Brouku i sportovních vozech Porsche 356.
Další osud původních vozů, kterým se pro stříbrné zbarvení, jež měla všechna německá auta, říkalo Stříbrný šíp, už tak veselý nebyl.
„Originální vozy většinou skončily v Sovětském svazu a nedochovaly se. Některé skončily dokonce v hutích, materiál z nich získaný byl cennější než historie,“ popisuje Láník.
K vidění je tak věrná replika legendárního vozu. Ale ani ta se nemá za co stydět, neboť je plně funkční. „Před několika týdny slavil berlínský okruh AVUS své výročí a při té příležitosti s tímto vozem jezdil Hans-Joachim Stuck, slavný účastník formule 1 a Le Mans. Je to zároveň syn Hanse Stucka, který s tímto vozem jezdil ve 30. letech,“ zakončuje mluvčí.
Replika vozu Auto Union Typ C bude ve Vratislavicích k vidění do března příštího roku.
