Ve funkci jste přes půl roku, takže doba hájení skončila. Už můžete trochu zhodnotit situaci na krajské hygieně?
Na úvod chci říci, že je to pro mě velká výzva, protože můj předchůdce, doktor Valenta, byl v našem oboru velká osobnost (čtyři roky působil také jako hlavní hygienik ČR - pozn. red.). V jeho práci bych ráda pokračovala tak, aby krajská hygiena zůstala v rámci regionu i v rámci celé republiky významnou organizací. Současný systém je nastavený dobře a nemám ambice dělat nějaké velké změny. Teď jde hlavně o to, aby se lidé, kteří jsou po dvou letech opravdu unavení a řada z nich si sáhla na dno svých psychických i fyzických sil, stabilizovali a vrátili se ke své normální činnosti. Samozřejmě ale covid neskončil, věnovat se mu musíme nadále.
Vy jste nastoupila v době, kdy vrcholila vlna omikronu. Řada lidí už byla opatřeními otrávená a negativní vlna se obrátila vůči zdravotníkům i hygienikům, kteří čelili například i vulgárním nadávkám. Jak jste to vnímala po svém nástupu?
Já jsem samozřejmě také prováděla epidemiologická šetření, takže se mi to nevyhnulo. Reakce byly opravdu různorodé, lidé byli unavení, někteří nevěřili, nebylo jim dobře. To byl pro nás hygieniky nový úhel práce, museli jsme uplatnit psychologický přístup, namotivovat pacienty, vypořádat se s individualitou na druhém konci telefonu. To všechno bylo o komunikaci, o vybalancování. I teď z pozice ředitelky se setkávám se dvěma póly přístupu, jedna skupina si myslí, že situace nevyžaduje protiepidemická opatření, druhá zase že bychom měli být razantnější. Je potřeba si uvědomit, že jsme v nové situaci, v době sociálních sítí, v době dezinformací, které se musí vysvětlovat. A to si myslím, že je něco úplně nového. Je to pandemie, která se odehrává v nových podmínkách, v podmínkách, kdy se informace hodně rychle šíří, a je na nás, na odbornících, abychom je vysvětlovali tak, aby v nás měla veřejnost důvěru. Postavit argumentaci na důkazech.
Překvapilo vás něco v dezinformacích? U čeho jste si řekla, to už snad není možné…
Samozřejmě jsem narazila na názory, že covid neexistuje a podobně. Ale i když komunikujete s někým, kdo tomu věří, musíte jej stejně přesvědčit, aby prováděl opatření, aby zůstal v izolaci, aby neohrozil své blízké.
Jaká je situace teď, co se týče covidu? Zdravotnická zařízení opět zavedla povinnost nosit respirátory, počty nenápadně stoupají...
Výhodou varianty omikron je, že nemá takové těžké dopady na klinický stav pacienta. Hodně lidí má příznaky mírné nebo jsou dokonce bezpříznakoví. Společnost to proto nevnímá tak akutně a mnozí se nejdou otestovat. Výsledkem je, že počet pozitivních osob je mnohem vyšší, než se oficiálně uvádí, navíc varianta omikron je více nakažlivá než varianta delta.
Je nakažlivý, ale jednotky intenzivní péče jsou prázdné. Je tedy covid pořád nebezpečný?
Počty nakažených stále rostou a mohou přijít další varianty. Myslím si, že v této chvíli dodržovat základní principy, jako jsou rozestupy, hygiena rukou, nechodit do kolektivu s kašlem nebo si nasadit respirátor v malých uzavřených prostorech, například ve veřejné dopravě, by nemusel být problém. Je to o osobní zodpovědnosti.
Momentálně se ale netrasuje?
V tuto chvíli se nadále věnujeme rizikovým skupinám, což jsou především služby sociální péče a zdravotnická zařízení. Ale samozřejmě intenzivně sledujeme vývoj situace, co se týče testování, přibývání případů, nadále se sekvenuje, zjišťují se varianty a tak podobně.
Covid jistě zaměstnal hygieniky naplno, jak probíhá návrat k jejich běžné činnosti?
V době, kdy covidové vlny kulminovaly, byli zapojení téměř všichni zaměstnanci krajské stanice do řešení pandemie. Nicméně na pozadí stále běželo vyřizování takzvaného preventivního hygienického dozoru, to znamená například projektových dokumentací k nejrůznějším stavbám a podobně. Tam, kde jsme viděli nějaké zdravotní riziko, které bylo potřeba podchytit, probíhaly i nejrůznější státní dozory. Například koupací sezona proběhla loni úplně ve stejném režimu jako obvykle. Také jsme se soustřeďovali na rizikové oblasti, jako jsou odběry zmrzlin, kontroly občerstvení, kontroly dětských rekreací, kontroly pitných vod… Ale letos je to opravdu první období, kdy kontrolujeme komplexně v původní šíři.
Už se vám podařilo plně se vrátit k vlastní práci?
Samozřejmě se snažíme a daří se nám to. Ale zjistili jsme, že covid ovlivnil i řadu dalších oblastí. Například se vyměnili provozovatelé stravovacích služeb nebo penzionů, a to zejména na Semilsku. Nastoupili noví, nezkušení a my jsme se snažili jim být v případě potřeby nápomocni aspoň do doby, než si nastavili systém tak, aby minimalizovali zdravotní rizika. Vidíme v terénu, že po těchto výměnách provozovatelů opět dochází k nešvarům, které mohou vést mimo jiné k alimentárním onemocněním (onemocnění způsobené otravou z potravin - pozn. red.). Snažíme se jim vysvětlovat rizika, připomenout pravidla. Kromě toho, když se začaly znovu otevírat provozovny, museli jsme být také nápomocni i stávajícím provozovatelům a upozorňovat je na možné problémy. Protože uzavřené podniky, třeba penziony, provozovny služeb nebo bazény mají svá rizika, která se skrývají například v teplé vodě, kde může dojít k pomnožení mikroorganismů a následně vzniku onemocnění. Nárůst jsme zaznamenali i v oblasti pracovního prostředí u nemocí z povolání. Covid prostě ovlivnil úplně vše a úplně všechny, a než se vrátíme do zajetých kolejí, bude to vyžadovat ještě hodně velké úsilí na obou stranách.
Co se týče nemocí z povolání, mohla byste být konkrétnější?
Zde nám narostla velká čísla nemocí z povolání, nejen u covidu-19, ale i co se týče jednostranné dlouhodobé nadměrné zátěže. Řešíme to například i spolupořádáním seminářů pro zaměstnavatele v oblasti péče o zdraví zaměstnanců. Je ale jisté, že ani ve zdravotnictví a dalších oblastech nezůstal kámen na kameni. Covid se promítl do úplně všech oblastí a zdravotnických oborů. Některé postihl méně, některé více. Méně se například projevil v onkologii, neblaze se ale projevil například v oblasti zdravého stárnutí, které se týká právě té nejrizikovější skupiny.
Asi těžko hledat nějaké pozitivum na covidu, ale přece jen to zkusím…
...nezaznamenali jsme žádný potvrzený případ chřipky, spalniček, VHA (virová hepatitida A - pozn. red.). Dá se tedy říci, že nastavená opatření vedla celkově i k útlumu jiných onemocnění.
Přešla bych teď k vám. Na Krajské hygienické stanici v Liberci jste více než dvacet let. Proč zrovna hygiena? Pro mladou dívku mi tento obor moc atraktivní nepřipadá...
Já jsem původně vystudovala problematiku životního prostředí, už během studií jsem se věnovala odpadovému hospodářství, krajinné ekologii a neziskovému sektoru. A měla jsem několik možností, kam nastoupit. Podala jsem si žádost i sem, lákala mě problematika environmentálního zdraví. Dělala jsem pohovor s panem ředitelem a ten mě přesvědčil, že hygiena bude to, co mě bude celý život naplňovat. A musím říct, že měl pravdu. Pořád je pro mě tato práce posláním a pořád mě zajímá.
Co je na hygieně tak přitažlivé? Lidé si představují, že jsou to hlavně samé kontroly a nařízení.
Je to práce nesmírně pestrá. Já jsem vedla odbor komunální a obecné hygieny a věnovala jsem se hodnocení zdravotních rizik. To znamená, že se snažíme vypočítat skutečný dopad některých vlivů na zdraví lidí bez ohledu na dané limity. Limit je vždy nějaký společenský konsenzus, nemusí ale odpovídat skutečnému vlivu na zdraví. Máme tady například ovzduší, i když znečišťující látky mají podlimitní hodnoty, pořád vás nějakým způsobem ovlivňuje. Nebo například hluk, který je bezprahový. Když přijde člověk a stěžuje si, že nemůže kvůli hluku spát, tak i když je podlimitní, víme, že to dopad na jeho zdraví mít může. Dále jsem se věnovala metodě hodnocení vlivů na zdraví, která umí vyzdvihnout v připravovaných rozvojových dokumentech i pozitivní vlivy, nejen poukázat na ty negativní. Je důležité si uvědomit, že je nutné takto hodnotit i nezdravotnické koncepce, politiky, strategie, protože ty mají pak na zdraví lidí velký dopad, řekla bych, že větší než ty zdravotní.
To zní velice úředně. Mohla byste být konkrétnější?
Příkladem může být aktuální záležitost, a to jsou klimatické změny. Ty budou znamenat velký dopad na naše zdraví. Takže i vy v Liberci můžete nějakým způsobem ovlivnit politiku globálního oteplování. Jakým způsobem? Například se nám objevují nové druhy komárů přenášejících onemocnění, klíšťata budou osidlovat oblasti, kde dříve nebyla. Projevovat se ale může i vznikem tepelných ostrovů v městské zástavbě, která má znatelně vyšší teplotu než okolí. To se dá ovlivnit tak, že se v urbanismu myslí na zeleň nebo vodní prvky, které jsou velmi důležité ke snížení teploty. Jde o to všechny tyto informace pospojovat a předložit politikům jako podklad k rozhodování.
Vy sama za dobu své kariéry vidíte změny?
Ano, určitě. Zaznamenala jsem to ve dvou oblastech, a to v oblasti vod ke koupání, kdy se nám ve velkých nádržích pozměňují ekosystémy. Začaly se objevovat nové sinice, které dříve nebyly, musíme se proto potýkat s jinou kvalitou vody ke koupání. Mnohem častěji dochází k přívalovým dešťům, což je také důsledek těchto změn. Změny jsou také v oblasti pitných vod, jsme v úzkém kontaktu s provozovateli vodovodů a veřejných studní. V období sucha se potýkají s nedostatkem vody, v teplých obdobích je mnohdy těžší udržet kvalitu pitné vody. Vnímám, že počasí je extrémnější.
Otravy z potravin, hluk, ovzduší, počasí… Jestli tomu rozumím dobře, tak práce hygieniků zahrnuje vše, co má vliv na náš život?
To ano, a díky tomu je to povolání, jaké je. (smích)
