Chutná historie
Chřest si lidé vychutnávali již dávno před naším letopočtem. První doklad o jeho pěstování pochází ze starověkého Egypta. Jedná se o nástěnnou malbu z pyramidy v Sakkáře starou asi 4,5 tisíce let, která zobrazuje Egypťany obětující bohům různé plodiny a mezi nimi spočívají právě třikrát převázané svazečky, jež mají představovat chřest. Jeho pěstování bylo rozšířeno i v antickém Řecku a Římě, kde byl chřest považován nejen za lahůdku, ale také za lék a účinné afrodiziakum.
Během středověku nebyl chřest pěstován vůbec. Téměř ke konci tohoto období, v druhé polovině 15. století, byl přivezen z byzantské říše do Francie, kde ho začali pěstovat především mniši v klášterech. Několik let poté tuto výjimečnou plodinu objevil král Ludvík XIV., známý jako Král Slunce, a okamžitě si ji oblíbil.
Další vášnivou milovnicí chřestu, která stojí za zmínku, byla markýza de Pompadour. Chřest se stal její zásluhou velkou módou. V Anglii se začal pěstovat kolem roku 1540 a o trochu později se objevil i na polích v Německu.
V 18. století si chřest našel cestu do Čech, pěstován byl zejména na Moravě, například v Moravském Krumlově. Nyní se však největší množství českého chřestu pěstuje nedaleko Mělníka.
