Děti nás tam mohly postřílet, vzpomíná liberecký voják na africkou misi

  9:02
„Za zády jsme ucítili namířené hlavně samopalů třináctiletých až patnáctiletých bojovníků. Stačil jeden povel a všechny nás bez mrknutí postříleli,“ líčí jednu z vypjatých chvil ve Středoafrické republice kapitán Jan Berger, voják libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany.
Mise v Afric. Jan Berger (zcela vlevo) při setkání s generálem Sidiki (čtvrtý...

Mise v Afric. Jan Berger (zcela vlevo) při setkání s generálem Sidiki (čtvrtý zleva). | foto: Archiv J. Bergera

V nestabilní africké zemi působil rok jako vojenský pozorovatel v rámci mise OSN. Kromě střetů odlišných znepřátelených skupin, kmenů, konfrontace s nepředstavitelnou chudobou a nemocemi se musel vypořádat ještě s jednou, pro něj nezvyklou, věcí. Jako vojenský pozorovatel nesměl nosit zbraň.

„Rozhodně to není uklidňující. Nemůžete se bránit, někde jste doslova jako terč. Vaší jedinou zbraní je to, že otevřeně a přátelsky konverzujete. Na druhou stranu k vám znepřátelené skupiny, kam jsme jezdili vyjednávat přiměří, přistupují jinak, než kdybychom tam přijeli se zbraněmi,“ popsal třiatřicetiletý voják.

Kvůli střelbě nemohl vyjít z bytu

Přestože před odjezdem prodělal několikatýdenní výcvik a součástí bylo třeba i vzdorování mučení – waterboardingu, pravá realita byla jiná. Křest ohněm nastal hned po příletu do hlavního města Bangui.

Znovu se naplno rozhořel konflikt mezi dvěma nelegálně ozbrojenými skupinami Ex-Seleka (muslimští povstalci) a Anti-balaka (křesťanská milice), které dovedly zemi na pokraj občanské války. Násilí odstartovala vražda muslimského taxikáře a vznikla tak záminka pro spirálu nového násilí namířeného proti přechodné vládě, mezinárodním silám i humanitárním organizacím.

„Bylo spojené s drancováním, rabováním a pálením domů. Kanceláře a rezidence mezinárodních nevládních organizací byly také vykradeny. Během několika dnů bylo asi 80 lidí usmrceno a 300 zraněno. Tisíce lidí utekly ze svých domovů do sousedních zemí nebo táborů,“ popsal Berger.

„Na velitelství v Bangui jsme se měli tou dobou seznamovat s politickou a bezpečnostní situací, místo toho jsem s dalšími vojenskými pozorovateli z Jižní Ameriky strávil osm dní v pronajatém domě. Kvůli ustavičné střelbě jsme nemohli vyjít ven. Kdyby někdo vtrhl do toho domu, měl nás neozbrojené jako na dlani. Střílelo se přes den i v noci. Za naší zdí bylo dokonce kulometné hnízdo. Pořádně jsme nevěděli, co se děje. Spojení s velitelstvím bylo prakticky nulové. Zdálo se to jako věčnost, než se situace po osmi dnech na chvíli zklidnila a my jsme se s ozbrojeným doprovodem mohli dostat na velitelství,“ popsal voják.

Nejnebezpečnější zóna v zemi

Odtud zamířil na jednu ze základen ve Středoafrické republice – Batangafo. Tady už začal naplno sloužit jako skutečný vojenský pozorovatel. S dalšími pěti kolegy z různých, převážně afrických, zemí vyjížděl na patroly do blízkých i vzdálených vesnic. Získával informace od vesničanů a starostů o bezpečnostní nebo humanitární a zdravotnické situaci. Předávali je dál na velitelství v hlavním městě.

Jako nováček „vyfasoval“ tzv. červenou zónu a daná základna patřila mezi nejnebezpečnější místa ve Středoafrické republice. Krátce po příjezdu vypukly další nepokoje. Kolem základny se rozprostíral obrovský uprchlický tábor pro pětatřicet tisíc lidí. Při jedné z přestřelek dřevěné chatrče se slaměnou střechou vzplály a tisíce lidí začaly prchat.

„Do toho se střílelo, vypukla neskutečná panika. Lidé hledali útočiště a hrnuli se k nám na základnu. Palba byla tak zběsilá, že se nedalo doplazit k autu. Jeden Kamerunec, který nám dělal ochranku při přestřelce, na místě zemřel. Celkem zemřelo osm lidí. Kameruncům se podařilo získat kontrolu až asi po třech hodinách,“ popsal další nebezpečnou situaci kapitán Berger.

Jediný běloch na základně

Na základně byl jediným Evropanem a také bělochem. Při patrolách býval často atrakcí, protože spousta vesničanů bílého muže nikdy neviděla.,,Spousta lidí přiběhla a sáhla si, jestli jsem opravdový. Ti, co bělocha už někdy viděli, k nám přistupovali tak, že jsme ze silného rozvinutého kontinentu a vezeme jim pomoc. Moc činorodosti a aktivity jsem tam z jejich strany neviděl. Na druhou stranu jsem se nikdy nesetkal s rasismem,“ líčil Berger své dojmy.

O to hůř snášel africké vlhké a horké klima. Obrovským náporem na psychiku byly také všudypřítomné exotické choroby. Jen během roční mise zemřeli v jeho okolí čtyři vojáci na malárii. Dojet do nejbližší nemocnice představovalo mnohahodinovou cestu. „V tu dobu jsem si říkal, že kdybych měl nedej bože malárii, tak mi tam nikdo nepomůže a umřu. Malárii dostali i mí dva čeští kolegové, kteří sloužili v jiné části Středoafrické republiky. Byl skoro zázrak, že se mi nemoc vyhnula.“

Riziko představovaly i místní potraviny a voda. Tu si liberecký voják převařoval nebo filtroval. Na misi výrazně zhubl. To i přesto, že si z domova vezl dvě tašky potravin na zhruba čtvrt roku. „Strava je tam katastrofální. Měl jsem s sebou sušená masa, těstoviny v sáčkách, müsli nebo bonbony. Hlad tam máte i tak pořád,“ uvedl kapitán Berger.

„Když generál zvýšil hlas, děti na nás začaly mířit.“

Voják dnes přiznává, že strach cítil během mise hned několikrát. Naposledy dva měsíce před jejím koncem při setkání s generálem Sidiki a jeho bojovníky.

„Jeli jsme domlouvat příměří. Asi po hodině přijel asi s padesátičlenným ozbrojeným doprovodem na motorkách. Byly to třinácti až patnáctileté děti se samopaly, opásané granáty. Posadili jsme se a děti začaly automaticky tvořit kruhovou obranu. Už to nás vylekalo. Ti malí bojovníci jsou nevyzpytatelní,“ vzpomínal Berger.

„Když asi po pěti minutách rozhovoru zvýšil generál hlas, byl to pro ně impuls. Děti na nás začaly mířit zbraněmi. Stačilo, aby dal generál pokyn a oni by nás vystřílely. Našich šest ozbrojených vojáků z doprovodu by nic nezmohlo. Bylo nám jasné, že to jednání musíme co nejdříve diplomaticky ukončit,“ vzpomínal na vypjaté chvíle Jan Berger.

Roční pobyt v jedné z nejchudších zemí světa dal Janu Bergerovi mnoho. Poznání rozdílných kultur, jazykové znalosti, umění vyjednávat, maximální soběstačnost. Ale také klid. „My se tu hroutíme z maličkostí, tam ale bojují o jídlo a holé přežití. Když nejde o život, maličkosti už teď neřeším.“

Autor:
  • Nejčtenější

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dětí, podezřelým se jejich rodiny mstí

25. března 2024  17:10

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dvou dětí v Mimoni na Českolipsku. Podle zjištění portálu...

Spory dědiček ohrožují oblíbenou samoobsluhu, zaměstnanci se bojí o výplaty

21. března 2024  9:38,  aktualizováno  15:18

Budoucnost prodejny potravin Kendik v libereckém paláci Dunaj je nejistá. Dlouhodobé rodinné spory...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Všichni se snaží šetřit, pro nás je to cesta do pekla, říkají malovýrobci

22. března 2024  15:48

Ruční a bio výrobou mohou jen těžko konkurovat cenám v supermarketech. Kromě prodeje na svých...

Soukalová zrušila účast v charitativní show, nahradí ji šéfkuchař Pohlreich

27. března 2024  10:32

Ještě před týdnem se z plakátů zvoucích na charitativní M. K. Show smála někdejší biatlonová hvězda...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Syn nechal matku ležet ve výkalech, sousedka zalarmovala policii

25. března 2024  13:27,  aktualizováno  15:01

Z nelidských podmínek nevědomky vysvobodila postarší ženu z České Lípy její sousedka. Přes dveře ji...

Šperky z Turnova učarovaly i Obamovi. Teď Český granát míří do Japonska

28. března 2024  16:17

Jeho barva, rudá jako holubí krev, upoutala pozornost člověka již v době stěhování národů. Obchodní...

Soda mezi sklo i pečení na 860 stupňů. Medaile pro MS se tvořily měsíce

28. března 2024  12:19

Medaile pro květnový hokejový šampionát už spatřily světlo světa. Jsou z tradičního tuzemského...

V jablonecké nemocnici hořela kuchyně, hasiči zachránili dva lidi

27. března 2024  12:20,  aktualizováno  15:50

V nemocnici v Jablonci nad Nisou hořela dnes kolem poledne kuchyně. Několik desítek lidí se před...

Naprosto likvidační, zhodnotil soud zbití známého. Muži zpřísnil vězení na 12 let

27. března 2024  15:45

Odvolací soud dnes poslal osmačtyřicetiletého Jana Holického za pokus o vraždu na dvanáct let do...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...