Jedna z libereckých chodeb, které nyní zkoumají odborníci.

Jedna z libereckých chodeb, které nyní zkoumají odborníci. | foto: Ivan Rous

Staleté chodby pod Libercem hrozí propadnutím. Zkoumají je odborníci

  • 0
Na síť chodeb, které se klikatí pod dnešním Sokolovským náměstím, se vůbec poprvé podrobně zaměřili historici i geologové. Důvodem je mimo jiné fakt, že se kvůli chybějící dokumentaci při jedné z oprav překvapení dělníci provrtali do nevyznačených sklepů.

Ale nejde jen o to, že by stavební zásahy bez přesných plánů mohly při rozsáhlé rekonstrukci nenávratně porušit podzemní historické dědictví.

Zvětralé žulové stěny sklepů hrozí na některých místech zřícením. Brzy to může být na Sokolovském náměstí značný problém.

V některých chodbách už desítky let nikdo nebyl, protože byly zazděny. Výzkumníci je nyní odkrývají.

„Menší propojky se budovaly na konci války, aby se lidé dostali z jednoho sklepa do druhého, kdyby dům dostal zásah. Došlo tehdy k propojení všech ledových i suterénních sklepů a vznikl současný komplex. Zatím si ale nevíme rady s účelem chodby u Beránka, která by mohla být opravdu stará. Tato štola je velmi netypická. Mohlo by se jednat dokonce o pozůstatky hornických pokusů,“ domnívá se Ivan Rous ze Severočeského muzea, jehož archeologické pracoviště výzkum pod Sokolovským náměstím vede.

Rous je mimochodem autorem knihy Liberecké podzemí a chodbám pod Sokolovským náměstím se věnuje už několik let.

Jedním z výstupů současného výzkumu bude trojrozměrný model podzemí, relativní datování vzniku chodeb nebo jejich délka. Zatím je částečně geodeticky změřena právě oblast v okolí hospody Zlatý Beránek.

Prostory nejsou zpevněné, existuje riziko zhroucení

Odborníci také odebrali geologické vzorky a budou je vyhodnocovat. Ražené chodby v žule podle všeho drolivostí připomínají spíše pískovec. Místa bez výztuh nebo podpěr by mohla být v budoucnu nebezpečná.

„Pravdou je, že hornina je tam velmi zvětralá a muselo se v ní dobře kopat. Riziko zhroucení v některých prostorách, které nejsou dodatečně zpevněné a jsou jen vyražené, tam proto je. Opadávají už teď. Rozhodně by se tím měl ještě někdo odborně zabývat. Zapotřebí bude třeba další posudek,“ zmínil Roman Hadacz, geolog pracující na výzkumu.

Hodnotit se bude také struktura zdiva. Některé chodby jsou ještě dodatečně vyzděné.

„Jsou tam potvrzené sklepy z první poloviny sedmnáctého století, sklepy by ale mohly být mnohem starší. Renesanční nebo i středověké,“ domnívá se vedoucí probíhajícího průzkumu, archeolog Petr Brestovanský.

Nynější klasicistní zděný dům s hospodou U Beránka vznikl v roce 1788. Základy jsou ale mnohem starší. Po původním domě zapuštěném do svahu podnes zůstalo polozapuštěné patro z doby baroka.

Barokní je tak i suterén se sklepem. „Je jistý předpoklad, že některé části by ve sklepech sekaných v žule opravdu mohly být starší. Zatím ale narážíme na to, že všechny sklepy původně kopané ve skále dnes mají pozdější cihelné plenty nebo mladší betonovou vyzdívkou se železnými výztuhami. Staré části tak vidíme jen v kouscích. Ještě to musíme vyhodnotit,“ nechtěl předjímat Ivan Peřina, který má na starosti stavebně historický průzkum oblasti.