Liberecká archeoložka Michaela Bradáčová drží tabulku se jménem zemřelé ženy a...

Liberecká archeoložka Michaela Bradáčová drží tabulku se jménem zemřelé ženy a informacemi o ní. | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Archeologové už vědí, komu patří ostatky v hrobě pod libereckým kostelem

  • 0
Za senzační nález pokládají archeologové tabulku se jménem, kterou vyzvedli v kryptě pod oltářem kostela svatého Antonína v Liberci. Poprvé totiž mají k dispozici nejen kosterní ostatky původního Liberečana, ale přesně vědí, komu patřily.

Díky tomu začínají odvíjet životní příběh sedmadvacetileté ženy, která patřila k předním obyvatelům tehdejšího Liberce.

„Je to naprostá senzace. Tito lidé jsou už v matrikách a můžeme sehnat rozšiřující informace. Můžeme je pak doplnit o výsledky genetického zkoumání a získáme tak kompletní informace o zemřelém. To je to, co nám zatím chybí,“ raduje se archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský.

Onou Liberečankou je Marie Anna Fitsch rozená Prochaskin. Podle německy psané cínové tabulky, která překvapivě dobře odolala hlodání zubu času, byla manželkou Joanna Stanislava Fitsche. Vysoce postaveného úředníka.

Žena zemřela 19. července 1736. Podle existujícího matričního záznamu byla pohřbena čtyři dny nato. Zemřela v sedmadvaceti letech ze zatím neznámých příčin.

Archeologové zrekonstruují život zesnulé

„Je to vzácný nález - máme hrob a víme, kdo tam leží. Lehce můžeme zrekonstruovat něčí život. Pohřbená žena patřila k výše postaveným lidem ve městě. Měla jednu z nejbohatších výbav,“ připomíná archeoložka Severočeského muzea v Liberci Michaela Bradáčová.

„Budeme se snažit zjistit datum sňatku nebo kdo byli rodiče ženy. Z pozemkových knih můžeme také vyčíst, jestli manžel v Liberci vlastnil dům, což je ostatně velmi pravděpodobné. Krypta byla obecní, byli v ní pohřbíváni váženější občané,“ přiblížila archeoložka Bradáčová.

Na sklonku loňského roku pracovala na výzkumu objevené krypty. Ta obsahovala devět kosterních ostatků, které ale pozdější zásyp celého prostoru drasticky poničil.

Archeologové objevili také zbytky rakví. Kromě zmíněné cínové tabulky vydal výzkum ještě jednu destičku. Označovala hrob muže, vyššího církevního hodnostáře. Také tato tabulka prochází restaurováním a zaměří se na ni další výzkum.

Kdo jsou ženiny potomci?

V rakvi zmíněné ženy ležely také dva páry kožených boty i devocionálie, jako třeba křížek. Překvapením byly i zbytky textilií. Nálezy jsou zatím v chladicích boxech, než se jich chopí restaurátoři.

Relikty textilií má konzervovat restaurátorka Vendula Otavská. Tato odbornice mimo jiné restaurovala roucha českých králů pohřbených v Chrámu svatého Víta.

Archeologové chtějí kosti podrobit také genetickému zkoumání. Srovnáním s existující databází je možné najít nejen v Liberci, ale i ve světě pravděpodobné potomky.

Naposledy analýzou prošlo několik koster vojáků zemřelých v souvislosti s bitvou u Liberce. Byli pochováni pod Nerudovým náměstím. K dalšímu genetickému zkoumání jsou do budoucna připraveny i desítky koster z výzkumů souvisejících s velkými stavbami na Liberecku za posledních pět let.

Pravděpodobné hlavně je, že kostel svatého Antonína ještě nevydal všechna tajemství. Nedávno prozkoumaná krypta je oddělena zdí a za ní se podle všeho nachází ještě jedna prostora. Zřejmě také hrobka.

Podle knihy Die Grüfte der Reichenberger Erzdecanalkirche od pátera Antona Hoffmanna z roku 1881, by se pod kostelem sv. Antonína mělo nacházet celkem patnáct hrobů.

Archeologové ale v loni otevřené kryptě objevili jen devět kosterních ostatků. V knize se hovoří mimo jiné o tom, že zde byla pohřbena sestra Kateřiny z Redernu Anna Marie hraběnka Nikolaus.