Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autor Šumných měst navrhl kapli pro bývalý zajatecký tábor v Liberci

  11:44aktualizováno  11:44
Přesně po sto letech se pohřebiště ruských a italských zajatců z doby 1. světové války v liberecké čtvrti Ostašov dočká důstojné mezinárodní piety. Při výročí založení ostašovského zajateckého tábora, jednoho z největších v českých zemích, bude příští pátek odhalena pietní vzpomínková deska.

Architekt David Vávra navrhl na místo bývalého zajateckého tábora Kapli smíření. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Architekt David Vávra, známý z Divadla Sklep a také jako svérázný průvodce televizním cyklem Šumná města, navíc vytvořil skicu budoucí možné podoby chystané Kaple smíření.

Měla by vyrůst právě v místě bývalého zajateckého tábora v Ostašově. Příští pátek svoji vizi představí během setkání na liberecké radnici.

„Velmi mile nás překvapila ochota, s jakou se architekt Vávra nápadu na vytvoření skici kaple ujal. Dokonce nám řekl, že byl nabídkou poctěn. Myslím, že návrh vypadá úžasně,“ zmínil Petr Pimek z obecně prospěšné společnosti Archa 13, která projekt stavby kaple připravuje.

Společnost chce časem také na hřbitov vrátit i původní ruské a italské kříže. V plánu má i vytvoření naučné stezky, která by zájemce provedla po místech, kde se rozkládal zajatecký tábor.

Obří zajatecký tábor byl městem ve městě

„Byl obrovský, bylo to takové město ve městě. Stály v něm stovky baráků, zajatci tam měli nejrůznější dílny, chovali tam dokonce drobné zvířectvo. Z pramenů víme, že jim také Liberečané chodili dávat potraviny. Podmínky tam byly jistě velmi tvrdé, ale svým způsobem lidštější, než v pozdějších lágrech za druhé světové války. To vše by naučná stezka lidem řekla,“ zmínil archeolog Petr Brestovanský, taktéž člen Archy 13.

Přesvědčen je i o tom, že archeologické pozůstatky tábora dodnes v zemi čekají na prozkoumání. Nálezy lze prý zcela jistě čekat pod libereckým letištěm.

V ostašovském zajateckém táboře založeném v roce 1914 žilo ve válečných letech na 50 tisíc zajatců. Počet internovaných lidí byl vlastně větší, než kolik obyvatel měl tehdejší Liberec.

Hřbitov leží pod Sněhulákem

K lágru patřily hned dva hřbitovy. Jeden se rozkládal zhruba v místech okolí systému tří kruhových objezdů, kterému se říká Sněhulák. Druhý byl v místech dnešního hřbitova v Ostašově.

Pohřbívána na něm byla těla zajatců zemřelých na infekční choroby v zajatecké nemocnici. Právě na tomto hřbitově se příští pátek slavnostně odhalí tříjazyčná tabule.

Česky, rusky a italsky se na ní objeví připomínka vzniku tábora a to, že jde o památku zemřelým ruským a italským vojákům. „Tabuli hradila ruská strana, máme přislíbeno, že na pietní akt přijede ruský velvyslanec a celá řada významných hostů,“ řekl Brestovanský.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180...
Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům

Tři hroby s ostatky mužů, z nichž jeden je takřka jistě proslulý šlechtic Zdeněk ze Štěpanic z rodu Valdštejnů, našel v Jilemnici archeolog Jan Prostředník....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Zdrogovaný Polák ujížděl policii v kradeném autě, narazil do traktoru

V policejní honičku a následnou srážku s traktorem a dalším autem se proměnil pokus zastavit zfetovaného polského řidiče, který ujížděl hlídce mezi Cvikovem a...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.