Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Černý obchod, ututlané nehody a miny. I tak se žilo se Sověty v Ralsku

  19:00aktualizováno  19:00
Některé oblasti Ralska, rozlohou čtvrtého největšího města v republice, připomínají i po čtvrtstoletí od revoluce spálenou zem. Pozůstatky po pobytu sovětských vojsk jsou tady dodnes patrné. Naříkání listopadového větru, který se prohání v opuštěných chodbách, zní děsivě.

Před čtvrtstoletím tu duněla letadla a vojenská technika. Dnes Ralsko připomíná spálenou zem protkanou zablácenými panelovými silnicemi z nichž raší tráva a plnou ruin nejrůznějších budov. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zbědované trosky kasáren, základní školy, bytů pro důstojníky nebo nikdy nedostavěného kulturního domu zůstaly napospas nemilosrdnému času, stále vyšším stromům a trávě.

Místo asi patnácti tisíců vojáků je tady hřbitov. Hřbitov nevybuchlé munice a vzpomínek na čekání na nikdy nevypuklou válku. A také pohřebiště stovek sjetých pneumatik, které tu války pamatují.

Nechali je tu řidiči „vytuněných“ sportovních aut z akcí s názvem Mimoňské války, kteří na místním letišti zkoušeli, jak vysoko vyšponují ručičku na tachometru.

Fotogalerie

Stojíme v Ralsku, kdesi uprostřed 250 čtverečních kilometrů, které v letech 1968 až 1991 okupovala sovětská armáda.

Některé oblasti rozlohou čtvrtého největšího města v republice dnes připomínají spálenou zem. Zem protkanou zablácenými panelovými silnicemi, z nichž raší tráva, zem plnou ruin nejrůznějších budov u nichž často buhví proč stále stojí branky.

Málokdo si dnes dokáže představit, že se tu ještě před čtvrtstoletím ozývaly pravidelné salvy z výbuchů na letecké střelnici a místní obyvatelé místo zpěvu ptactva poslouchali dunění letadel a vojenské techniky.

Když auty pendlovali mezi zaměstnáním a domovem, nesměli sundat nohu z plynového pedálu. Všude kolem visely tabulky, kde rudé písmo hovořilo jasně: „Začátek území vojenského újezdu. Zákaz zastavení a odbočování!“

Vyvolení: lesníci, hasiči, zemědělci a elektrikáři

Někteří lidé ale odbočit mohli. Mezi takto vyvolené patřili třeba lesníci, zemědělci, hasiči nebo elektrikáři. V kapse museli mít zvláštní povolení pro vstup do vojenského prostoru, které vydávalo sovětské velení.

To například plánovalo lesnické práce a podle některých pamětníků příliš nedbalo na bezpečnost civilistů. Lesníka Antonína Hajzlera a jeho kolegy rozkaz štábních důstojníků poslal kácet stromy na leteckou střelnici Prosíčka.

„Řekli nám, že v době, kdy tam budeme pracovat, střelby probíhat nebudou. Tak jsme pracovali a oni najednou začali střílet a všechno padalo kousek od nás. Střely lítaly až na Vicmanov mimo vojenský prostor. Nebyla to legrace a takhle to bylo pomalu denně,“ vzpomíná pamětník v publikaci Vojenský prostor Ralsko.

Jiný pamětník, hasič, si zase vybavuje, jak byla jejich jednotka nahnána na mytí tanků. „Měli veliké tankové cvičení. To skončilo ve čtvrtek a v sobotu nebo neděli měl přijet nějaký jejich generál na prověrku. Takže oni potřebovali asi osmdesát tanků během dvou dnů omýt. Starosta přijel, že jim musíme pomoct. Tak se vzala mašina a dva dny se stříkaly tanky. Jelo se od rána do večera,“ stojí v publikaci.

Dalším druhem družby se sovětskými vojáky pak byl černý obchod. Životní úroveň řadových vojáků nebyla veliká. Podle svědků někteří spali v zemljankách, stávali se obětmi důstojnické šikany a často neměli co jíst.

Přilepšovali si proto nelegálním obchodováním s místními lidmi. Nejvíce se kšeftovalo s benzinem a naftou. Ale k dostání byly i lepší položky.

„Pořídil jsem od nich třeba fotoaparát Zenit za 350 korun. Měl jsem od Rusů i první barevnou televizi. Vážila asi osmdesát kilo. Museli jsme ji nést dva a doma pro ni udělat zvláštní stolek. Vlastnili jsme tehdy druhou barevnou televizi v celé Mimoni,“ říká jeden z místních svědků.

Se zbraněmi se tehdy údajně neobchodovalo, ale problémy s tímto jevem se částečně objevily při odsunu sovětských vojsk.

„Zbraně si Sověti hlídali jako oko v hlavě. Povídačky o tom, že se dají koupit samopaly AK-47 nebo 74 se v žádném případě neprokázaly a ani policie je nezaznamenala. Sem tam se ale z výzbroje samopalu objevil mezi lidmi útočný nůž nebo nějaký zásobník s náboji. Co bylo ale horší, že se u mnoha občanů zadržely ruční granáty a nejenom cvičné, ale i ostré. Dva z nich pak byly použity při útoku na výlohu drogerie v České Lípě,“ vzpomíná dlouholetý policejní pyrotechnik a bývalý místostarosta Ralska Václav Bilický.

Pamětníci dodnes nemohou zapomenout i na některé tragické události spojené se sovětskými okupanty.

Třeba v roce 1985 kousek za Mimoní rozpáral sovětský tank český výletní autobus na dvě poloviny. Nikdo sice nezemřel, ale zranění cestující byli poházeni po lese a mnoho z nich si z neštěstí odneslo těžká zranění. O děsivě vyhlížejícím střetu ale vědělo jen pár zasvěcených. Před veřejností se nehody sovětské armády důsledně tutlaly.

Vystrašení zběhové na nádraží v Mimoni spáchali sebevraždu

A příkladů je více. Za všechny jeden: na jaře roku 1976 Sověti na nádraží v Mimoni pálili po dvou svých dezertérech. Vagon, ve kterém se zběhové ukrývali, rozstřílely stovky kulek jako cedník. Vystrašená dvojice uvnitř raději spáchala sebevraždu.

A Sověti páchali i škody ekologické, se kterými se zdejší krajina vypořádává doteď. Ještě sedm let po odchodu vojsk se nacházely na letišti v podzemí obrovské nádrže s benzinem, z nichž vytekly tisíce litrů do podzemních vod.

„Velký ekologický problém zůstává v místech bývalé prádelny, v níž se pralo pro všechny vojáky. Vlastně nepralo, ale čistilo všelijakými tetrachlory, které pronikly hluboko do země. S tím si dodnes nikdo neví rady,“ tvrdí Bilický.

A problémem je také munice. Za téměř 22 let se zlikvidovalo v Ralsku víc než pět tisíc protiraketových střel, 13 tisíc kusů ženijní munice, 500 letadlových pum, víc než 41 tisíc dělostřeleckých granátů a 104 tisíce střel do leteckých kulometů a tisíce dalších druhů. A dodnes existují místa, kde se dá munice najít, třeba část střelnice v Prosíčkách.

Nápadů, jak naložit s Ralskem, bylo mnoho a některé z nich se zdají šílené. Několik firem chtělo letiště Hradčany osít solárními panely. Zajímavá byla myšlenka chovné stanice nosorožců velkohubých nebo vybudování obřího zábavního parku s atrakcemi, hotely, zooparkem a golfovým hřištěm.

V současnosti je majitelem vojenského prostoru Liberecký kraj. Jeho část by rád revitalizoval a přeměnil na turistickou oblast. Jenže vše je o penězích a jenom sanace starých ekologických zátěží vyšla doteď zhruba na půl miliardy korun.

Autor:



Nejčtenější

Sparta - Jablonec 2:0, posun na třetí příčku, góly dali Stanciu a Kadlec

Sparťan Nicolae Stanciu slaví gól v ligovém utkání proti Jablonci. Pro...

Sparťanští fotbalisté jsou třetí v tabulce. Nejlepší průběžné umístění v dosavadním ročníku vydřeli v předehrávce 25....

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...



Liberec - Slavia 0:0, jen tyč, hostům klesly naděje na obhajobu titulu

Slávista Miroslav Stoch se divý verdiktu sudího Radka Příhody v utkání v...

Ne, kdepak. Slávističtí fotbalisté šlágr 25. kola v Liberci vítězně nezvládli a jejich naděje na obhajobu titulu se po...

Tvrdili jim, že nebudou mít šanci. Teď chce jejich sklo i císař

Skláři se specializují na hluboký brus. Proto jsou jejich výrobky tak jedinečné.

S manželkou začínali v sídlištní garsonce, zdi obložené koberci, aby tlumili zvuky sklářské brusky a nerušili sousedy....

V Českém ráji je nejkratší tunel, Vyskeř ho nechá zapsat do knihy rekordů

Tunel ve Vyskři měří jen asi dva a půl metru.

Český ráj se bude pyšnit zápisem v České knize rekordů. Může za to kuriozita v malé obci Vyskeř nedaleko Turnova. Na...

Další z rubriky

V Českém ráji je nejkratší tunel, Vyskeř ho nechá zapsat do knihy rekordů

Tunel ve Vyskři měří jen asi dva a půl metru.

Český ráj se bude pyšnit zápisem v České knize rekordů. Může za to kuriozita v malé obci Vyskeř nedaleko Turnova. Na...

Po zápasu Liberec - Slavia řeší policie útok chuligána, vandalismus i opilce

Liberecký Tomáš Wiesner v hlavičkovém souboji se slávistou Jakubem Jugasem.

Jeden trestný čin a čtyři přestupky jsou výsledkem nedělní invaze slavistických fanoušků na fotbalový zápas svého týmu...

Po zásahu v dopravním podniku a firmě BusLine policie obvinila devět lidí

Autobusy značky Iveco Crossway již cestující z některých linek znají. Jde o...

Po zátahu Národní centrály proti organizovanému zločinu v Dopravním podniku Liberce a Jablonce a firmě BusLine obvinili...

Grafton Recruitment Praha
MISTR

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 38 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz