Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Oběti násilných činů prosí o pomoc poradnu. Na policii jdou málokdy

  8:23aktualizováno  8:23
Týrané, zneužívané a pronásledované ženy jsou nejčastějšími klientkami liberecké poradny Bílého kruhu bezpečí. Dokazují to loňské statistiky. Z celkem 827 lidí, kteří o pomoc telefonicky, osobně, písemně i na doporučení terapeutů požádali, bylo 84 procent žen.
Na severočeské centrum Bílého kruhu bezpečí se vloni obrátilo celkem 827 lidí. Více než polovina z nich ale násilí na nich spáchané ani neoznámila na policii. (ilustrační snímek)

Na severočeské centrum Bílého kruhu bezpečí se vloni obrátilo celkem 827 lidí. Více než polovina z nich ale násilí na nich spáchané ani neoznámila na policii. (ilustrační snímek) | foto: Jan Karásek, MAFRA

Více než polovina klientů ale násilí na nich spáchané ani neoznámila na policii. Je to nejvíc v rámci republiky. A do poradny se moc nechce mužům.

„Muži to pořád považují za slabost a selhání. Já ale tvrdím, že to je naopak důkaz síly,“ říká prezidentka organizace Petra Vitoušová.

Podle policejní psycholožky a členky představenstva Bílého kruhu bezpečí Ludmily Čírtkové se oběti bojí jít na policii proto, že se tím rázem změní jejich postavení a možnost aktivně se bránit.

„Jako poškození a svědci jsou mnohem slabší než pachatel. Ten se může hájit, jak uzná za vhodné, může oběť osočovat, lhát, zpochybňovat její výpověď, kdežto oběť může jako svědek jen odpovídat na kladené otázky. Navíc musí mluvit na veřejnosti o věcech pro ni velmi bolestivých a choulostivých. Často ji traumatizuje víc než vlastní čin,“ vysvětluje Čírtková.

Podle ní je situace poškozeného balancováním na laně. „Když přesně vylíčí, jak se události sběhly, je podezřelá, že neprojevuje dost citu. Když to emocionálně neustojí, působí hystericky a pro okolí nevěrohodně,“ popisuje Čírtková.

Podle ní může pomoci legislativa. „Měla by stanovit možnost poškozeným popsat, jaké újmy jim událost přinesla,“ poznamenala Čírtková.

Nejčastějším problémem je domácí násilí

Zvládnout tuto situaci by měl pomoci lidem právě Bílý kruh bezpečí, u kterého vyhledalo pomoc loni v rámci České republiky o 24 procent víc lidí než v roce 2013.

Nejčastějšími problémy na severu Čech bylo domácí násilí - celkem 42 procent, ublížení na zdraví, ale i stalking - nebezpečné pronásledování, nebo znásilnění.

Přišli i ti, kterým někdo vyhrožoval. Oběťmi nemusejí být jen ti, které někdo napadl nebo jim ublížil, ale i jejich nejbližší příbuzní.

„Nedávno jsme například podporovali pozůstalou po oběti loupežného přepadení. Muž na následky útoku zemřel a jeho partnerka potřebovala pomoci dlouhodobě. Nejen při trestním řízení, ale i psychicky, aby překonala období truchlení,“ popisuje Veronika Vokálová z liberecké poradny.

„Zároveň jsme řešili její sociální a finanční situaci, protože zraněný ležel dlouho v nemocnici. Žádali jsme o peněžitou podporu státu. Ta jí pomohla uhradit náklady na léčbu i na pohřeb,“ popisuje Veronika Vokálová.

Pobočka i speciální telefonní linka

I když lidí, kteří se na poradnu obracejí, přibývá, jen sedm procent z nich se o službě dozví od policie, zatímco v rámci republiky dostane tuto informaci téměř čtvrtina klientů.

Podle mluvčí liberecké policie Vladimíry Šrýtrové ale udělala policie vše, aby se o poradně lidé dozvěděli už před sedmi lety, kdy vznikla.

„Dávali jsme zprávu na naše webové stránky i prostřednictvím médií. Kartičky se základními informacemi a kontakty, které jsme rozeslali i na jednotlivá obvodní oddělení. Zde je měli občané k dispozici. Tato iniciativa však nebyla ze strany Bílého kruhu bezpečí dlouhodobá,“ říká Šrýtrová.

Nově mohou lidé vyhledat pomoc nejen na pobočce v Liberci, ale i na speciální lince 116 006 pro oběti kriminality a domácího násilí. Je k dispozici čtyřiadvacet hodin denně a zdarma.

Nabízí okamžitou individuální pomoc, aniž by lidé uvedli své jméno. „Nasměřuje lidi na služby nejblíže jejich bydlišti, poradí, jak komunikovat s policií, upozorní oběť na její práva a možnosti odškodnění, pomůže zlepšit psychický stav oběti a doporučí vhodnou terapii a další kroky,“ upřesňuje Petra Vitoušová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Liberci už loni vykvetlo na 568 metrů cibulovin. Některé vyrašily třeba v...
Ulice Liberce rozzáří záhony narcisů a tulipánů, Jablonec ošetří stromy

Tržní náměstí, park v Budyšínské ulici, okolí ulice Na Rybníčku a za kulturním domem. Tato a další místa v Liberci mají být barevnější. Radnice tady totiž...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidovcům rezignovala dvojka kandidátky v Libereckém kraji

Kamil Jan Svoboda, který je druhý na kandidátce KDU-ČSL do sněmovních voleb v Libereckém kraji, rezignoval. Jako důvod uvedl přetrvávající ochotu strany...  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.