Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Většina slavila konec války, na Frýdlant padaly z letadel bomby

  6:57aktualizováno  6:57
Válka ušetřila Frýdlant bombardování, ale přišlo nečekaně až na konci války a přineslo desítky mrtvých. „Já sám jsem bombám hned dvakrát unikl náhodou.“ Tak vzpomíná na konec války frýdlantský rodák Horst Moudrý. Je jedním z mála lidí, co opravdu pocházejí z Frýdlantu a ve městě stále žijí.

„Nikdo tenkrát nečekal, že ještě může přijít bombardování. Po zásazích se oběti počítaly na desítky. Zemřeli zajatkyně, uprchlíci i lidé, kteří ve Frýdlantě žili,“ vzpomíná Horst Moudrý. | foto: Martina Petrášková

Ve městě se narodil roku 1928. A stejně jako většina obyvatelstva mluvil jen německy.

„Už od ledna nebo února, jak postupovala fronta směrem k nám, proudili k nám nepřetržitě uprchlíci. Ze všech stran. Od Bulovky, Horní Řasnice i z Nového Města pod Smrkem. Ty proudy se křížily u nemocnice, kde na všechno dohlížela polní policie a postupně pouštěla tu od jednoho, tu od druhého nebo třetího směru. Lidé utíkali různě. Kdo to stihl, jel alespoň na koních nebo povozech, někteří jeli na kole, nebo dokonce hnali s sebou celé stádo krav,“ říká Horst Moudrý.

Nebyl to veselý pohled. „Vždyť to byly většinou samotné ženy. Často s dětmi. Byla zima, schovat se nebylo kam. Lidé nabízeli ubytování nebo možnost umýt se, ale jídla bylo poskrovnu. Byla to bída. Vzpomínám si, že v době největších mrazů se jim otevřel kostel, aby mohli uprchlíci alespoň přenocovat pod střechou.“

Rodinu Moudrých, ve které bylo deset dětí, postihla před koncem války nucená evakuace dětí. Do přistavených vagónů naložili tenkrát všechny mladší děti, někdy i s jejich matkami. Moudří ale měli štěstí.

Čtyři sourozenci byli nuceně evakuováni

„U nás byli nuceně evakuováni čtyři moji sourozenci od šesti do třinácti let. Naložili je s ostatními do vagónů a odvezli směrem na západ. Bůh ví, jak by to s nimi dopadlo a kdy bychom se zase shledali, nebýt strýce, který byl v Ústí nad Labem strojvůdcem. Když se dozvěděl, odkud veze děti, vytáhl je z transportu a odvezl k příbuzným ke Karlovým Varům. Tam si pro ně maminka i přesto, že nesměla, přijela a dovezla je domů. Jen proto jsme strávili konec války společně,“ vypráví pamětník.

Nikdy nezapomene na osudový den, 8. květen 1945. Kolem poledne začalo bombardování. Horst se vracel z práce domů na předměstí.

„Když jsem chtěl sednout na kolo a jet zpátky do města, uviděl jsem letadla a viděl, jak něco shazují. A tak jsem se nerozjel. Kdybych tenkrát na to kolo býval sednul, nemusel jsem tu už být. Jen dvě stě metrů od nás totiž jedna z bomb spadla na starou plovárnu v Purkyňově ulici. A já bych tam tudy jistojistě v tu dobu projížděl,“ ví pan Moudrý.

První bombardování, nejen v ten den, ale vůbec během celé války, zničilo ve Frýdlantu několik domů a vyžádalo si lidské životy. Následovalo druhé bombardování. I to zabíjelo.

Nikdo nečekal, že může přijít bombardování

„Nikdo tenkrát nečekal, že ještě může přijít bombardování. Po zásazích se oběti počítaly na desítky. Zemřeli zajatkyně, uprchlíci i lidé, kteří ve Frýdlantě žili,“ říká pamětník.

Lidé se pak snažili dostat kvůli obavě z dalších náletů co nejvíce z města. Směrem od fronty na kraj města se vydala i rodina Moudrých. Zůstala u školy na Větrově.

„Tam nás zastihl konec války a ráno druhého dne, kdy do města přijeli polští vojáci. Slyšeli jsme, jak hvízdají granáty, když se snažili zřejmě zabránit v ústupu Němcům. I tam bylo ještě mezi domy několik mrtvých. U nás se vlastně válčilo i po skončení války,“ vzpomíná Horst Moudrý.

Ani Frýdlant nebyl v následujících týdnech ušetřen popravám bez soudů, vyřizování účtů, prvnímu divokému odsunu a po Benešových dekretech další vlně odsunů Němců. Zůstat směli jen lidé se zvláštním povolením z ministerstva vnitra. Také otec Horsta byl tím, kdo ve Frýdlantu zůstal.

Rodina, kde se mluvilo německy, to ale neměla jednoduché. Musela odejít z domu, přišla o veškerý majetek. Aniž by přitom komukoli za války ublížila. Horst byl v roce 1947 poslán na pět let na práci do dolů na Kladně. Těžkou práci ale přežil a do Frýdlantu se vrátil. Na rodné město nezanevřel. Po návratu ve městě založil rodinu a žije v něm dodnes.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Rennes - Jablonec 2:1, hořká premiéra, rozhodla penalta v nastavení

Jablonecký brankář Vlastimil Hrubý se smutně ohlédl, Hatem Ben Arfa z Rennes...

Jablonečtí fotbalisté při při své premiéře v hlavní fázi evropských pohárů příjemně překvapili výkonem, ale v Rennes...



Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Další z rubriky

Před 80 lety se hraničáři v Habarticích ubránili hordám nacistů

Ordneři a čs. finanční stráž.

Že se Československo nebránilo nacistickému Německu, patří mezi často opakované omyly a mýty. 21. září si připomínáme...

O volby není zájem, obce zachraňují hasiči i sokolové

Ilustrační snímek

Nebýt dobrovolných hasičů, mohou v řadě obcí Libereckého kraje na komunální volby zapomenout. Neměl by totiž kdo...

Hledání hub je po suchém létě loterií. Pokud rostou, tak jen u potoků

Snímek z tříhodinové takřka marné výpravy do lesů na Tanvaldsku.

Úmorné sucho odrazuje houbaře od chození do lesa. Kdo to zkusí, často se vrací s prázdnou. Takřka jedinou šancí najít...

Najdete na iDNES.cz