Památkově chráněný dům má nyní v nabídce realitní kancelář a nabízí jej za 35 milionů korun. „V nabídce je asi měsíc. Zájemci se už na něj ptali, byly to zatím spíš tuzemské firmy,“ řekla realitní makléřka Marie Pacovská.
Budovu vlastní společnost Severocentrum, kterou ovládá Centropol Holding. „K důvodu prodeje se nebude společnost Severocentrum vyjadřovat,“ sdělila za Centropol Holding Lenka Svobodová.
Ateliér v obchodním domě před několika týdny po třech a půl letech opustil i liberecký fotograf Šimon Pikous. Potřeboval větší prostory.
„Dům je nádherný - světlý, čistý, klenot funkcionalismu, a odcházel jsem z něj s těžkým srdcem,“ řekl Pikous. „Problém je v tom, že dům je dnes svým způsobem prokletý a těžko může sloužit svému účelu. Nejde tam zastavit s autem a doplácí i na to, že je celý střed Liberce mrtvý. Platí tak za chybné rozhodnutí představitelů města, kteří povolili stavbu velkých nákupních paláců,“ doplnil fotograf.
V souvislosti s libereckým centrem zmínil mnohé majitele domů, kteří si i v době značné konkurence účtují přemrštěné ceny nájmů.
„Nejsou soudní. Živnostník se může v centru udržet jen obtížně, když má vydělat na svoji výplatu, zaměstnance a platit energie. I kvůli tomu vypadá střed města tak, jak vypadá,“ posteskl si fotograf.
Obchodní dům otevíral architekt David Vávra
Zatímco prodejcům se zjevně nedaří, výlohy do ulice slouží spíš jako nástěnky, dobře funguje zavedené aerobik centrum a služba na hlídání dětí. Obsazené jsou i dva nadstandardní byty.
„Dům určitě nenaplňuje klasickou představu obchodního domu. Život, který by měl mít obchodní dům, tam nevidím. Předpokládám, že to je tím, že konkurence obchodních ploch je v Liberci obrovská a je složité je zaplňovat,“ domnívá se ředitel libereckého památkového ústavu Miloš Krčmář.
„K případnému schválení změny využívání domu by ale bylo zapotřebí i stanovisko památkářů,“ připomněl Krčmář.
Brouk a Babka se po náročné rekonstrukci otevřel na konci roku 2005. Přijel i architekt David Vávra, který kdysi v díle Šumná města o Liberci na adresu tehdy ještě obchodního domu Jiskra veršoval. „Kdysi elegance jiskřivá, dnes jen ve vzpomínkách doznívá.“
Po opravě se vrátil nejen původní název prvorepublikové sítě obchodních domů, ale i lesk. Rekonstrukce domu vyšla na 30 milionů korun. Dotací přispěl také Liberecký kraj. Majitelé se tehdy valící se konkurence nebáli.
„Poloha v Pražské je natolik atraktivní, že z toho nemáme strach,“ řekl v té době předseda představenstva společnosti Severocentrum Martin Kollár.
Obchodní dům navrhl architekt Jan Gillar, jenž se podílel i na vybavení interiérů obchodního domu Bílá labuť v Praze. Budova vyrostla v Pražské ulici v roce 1936 za čtyři měsíce. Ustoupila mu stará roubená hospoda Zur Sandschenke. Otevření domu způsobilo v ulici podle dobových materiálů všeobecný zmatek, který zvýšilo vypouštění balonků s poukázkami na zboží.
