Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před sto lety si Češi dům vybojovali, nakonec jim ho sebrala Hitlerjugend

  13:18aktualizováno  13:18
Nenápadnou hranatou budovu v ulici Na Rybníčku většina obyvatel Liberce obvykle míjí bez sebemenšího zájmu. Jen kolem poledne o ni projevují zájem hladoví lidé, kteří sem míří za obědem. V historii města má přitom hotel Česká beseda velice významné místo. Bude tomu přesně sto deset let, kdy začala jeho stavba.

V historii města má hotel Česká beseda, dnes trochu opomíjený, velice významné místo. | foto: Repro z Knihy o Liberci

Pro tehdejší libereckou českou menšinu to byl snad nejsvětlejší okamžik v jejich nesnadné historii: konečně jim svitla naděje na to, že se dočkají důstojného a reprezentativního místa, kde se mohli scházet. Spolek Česká beseda vznikl v Liberci už roku 1863.

"Členové budovali spolkovou knihovnu, v roce 1868 vznikl ochotnický divadelní odbor, 1869 pěvecký a 1875 odbor tělocvičný," vzpomínají internetové stránky spolku.

Dobový interiér sálu České besedy.

Dobový interiér sálu České besedy.

Spolkový život byl však nelehký: němečtí hostinští odmítali pronajímat spolku schůzovní místnosti a přítrž kočování po hostincích učinil až rok 1884, kdy Česká beseda koupila dům v ulici Na Rybníčku.

I tam provázela snahy o stavební úpravy a přistavění tanečního sálu v roce 1887 neochota a odpor libereckého německého magistrátu, stavbu proto muselo povolit až pražské místodržitelství a po odvolání dokonce ministerstvo vnitra ve Vídni. O dvanáct let k tomuto domu přikoupil spolek ještě sousední dům číslo 144/III.

Florální secese je v Liberci výjimkou

První plán na výstavbu sídla České besedy pocházel z roku 1897 a v časopise Technický obzor jej publikoval architekt Jan Vejrych. "Liberečtí Češi nakonec využili z finančních důvodů služeb místního architekta Antona Worfa," uvedl historik umění a místní patriot Jaroslav Zeman.

Stavba byla ve stylu takzvané florální secese, který je jinak v Liberci k vidění jen vcelku zřídka. "Důležité bylo i nacionální hledisko, neboť zdejší česká menšina cítila potřebu vyhranit se vůči převažujícímu německému živlu také architektonickou formou svého domu," vysvětlil Zeman.

Po průtazích způsobených protesty německých obyvatel zahájil stavbu dnešního hotelu, původně nazývaného Národní dům, v dubnu 1904 stavitel Filip Trdlica ze Slatiňan. Tehdejší starosta České besedy, doktor Václav Šamánek, pronesl při poklepání na základní kámen prosté Riegerovo heslo: "Nedejme se!"

Kolaudace Národního domu se konala 19. prosince téhož roku. Slavnostní otevření bylo ponecháno na lepší počasí a konalo se ve dnech 25. až 26. března roku 1905.

Ve třicátých letech začaly krušné časy

Hůř začalo být ve třicátých letech, kdy začali třeštit nacističtí poblouzněnci. Na čas zvítězili: Sudety připadly Německu, Česká beseda dostala zákaz činnosti, Češi uprchli do vnitrozemí a budovu České besedy získaly Hitlerjugend a SA.

Tehdy, na přelomu třicátých a čtyřicátých let, také došlo k její přestavbě do dnešní strohé podoby; rozradostněná secese už se do nové, nadčlověčí doby jaksi nehodila. Autorem úprav v duchu takzvaného heimatstilu byl drážďanský architekt Maximilian Heins von Mayenburg.

Po válce Češi Besedu zase obnovili. Svou budovu užíval spolek do roku 1950, pak ji jako hotel spravoval podnik Restaurace Liberec. Původní majitel, Česká beseda, dostal budovu zpátky až po revoluci v roce 1990.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poškozený plakát Jiřího Kittnera.
Na plakáty exprimátora Kittnera načmáral vandal kosočtverce

Desítky kosočtverců namaloval vandal na předvolební plakáty s portrétem libereckého exprimátora a kandidáta ODS v parlamentních volbách Jiřího Kittnera....  celý článek

Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180...
Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům

Tři hroby s ostatky mužů, z nichž jeden je takřka jistě proslulý šlechtic Zdeněk ze Štěpanic z rodu Valdštejnů, našel v Jilemnici archeolog Jan Prostředník....  celý článek

Českolipský zastupitel Tomáš Vlček, který přispěl k tomu, že společnost...
Měly jít do šrotu. Teď budou díla autora Metronomu chloubou České Lípy

O jedné prohlašovali, že připomíná hákový kříž, a tak ji šoupli do sběrného dvora. Další ve větru vrzala, tak ji tam chtěli poslat taky. Umělecké plastiky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.